O celé věci informoval například web ČT24 (přečíst si můžete zde). „Nepravdivé jsou všechny spekulace, že dohoda část Armády ČR předává pod německé velení. Příslušníci 4. brigády rychlého nasazení byli, jsou a zůstanou plně pod naším národním velením,“ uvedlo Ministerstvo obrany na svých stránkách.
Stropnického tah neplive do tváře jen generaci, která pamatuje okupaci...
ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků, co si o tom myslí a zda souhlasí s „přidružením“ („affiliation“) české brigády k německé divizi, jak se o tom píše ve smlouvě. Podle části politiků se jedná o naprosto běžný postup v rámci NATO a o nic nejde, část politiků to považuje za projev kolaborace s Německem. Odpor k tomuto kroku vyslovili i někteří koaliční zákonodárci.
Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ani vicepremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš na dotaz nereagovali.
„Je to standardní postup u spojenců při cvičení,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
„S přidružením nesouhlasím a toho mlžení, pokud to nemám nazvat lhaním a pokusem vlády obcházet parlament, už mám opravdu dost,“ reagoval předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.
_profil_top.jpg)
„ ‚Affiliation‘ znamená ‚přičlenění‘ či ‚přidružení“. Tvrdit, že jde o cokoli méně, je trapným pokusem se vykroutit. Pod velení Bundeswehru přechází polovina toho, co z naší reálné armády ještě zbylo. Kdo si nechce lhát do kapsy, nemůže nevědět, co to znamená. Kdyby to pokaždé ‚počkalo‘, až se vyjádří i česká vláda a parlament, pozbylo by všechna alibi i samo ‚přičleňování‘. Teď to však bude tak, že až jednou hvízdne poplach Berlín, musí pod jeho velením do zbraně i půlka naší bojeschopné armády. Války za ‚změnu režimu´ se vedou na základě nehorázných švindlů. Než se je ale podaří veřejně demaskovat, zbraně už dávno nemlčí. Pokaždé přitom provokují i pomstu. Bývá ďábelsky ‚asymetrická‘. Kosí nevinné lidi, co se jen ocitli v ‚nesprávnou dobu na nesprávném místě‘. A to je pořád pouze tím ‚nejmenším‘ ze všech rizik, jimž nás Stropnického sklapovačka vystavuje. Žene nás do nich už sama o sobě, tedy aniž by k nasazení české brigády muselo dojít. Dělá to právě v době, kdy Německo dává najevo, že jsou mu těsná omezení, jež na svou ozbrojenou moc uvalilo po Hitlerově porážce. Stropnického tah neplive do tváře jen generaci, která pamatuje okupaci. Znám právníky, kteří už listují i zlověstnými paragrafy,“ zlobí se místopředseda KSČM Josef Skála.
PhDr. Josef Skála, CSc.
„To je v Evropě docela normální. Tři velké armády NATO, britská, francouzská a německá, mají přidružené brigády, tedy pod Francouzi, Němci nebo Angličany. V rámci NATO to považuji za úplně normální. Nic zvláštního se neděje,“ řekl ParlamentnímListům.cz čestný předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.
„To, že armády spolu cvičí, běžná věc. V tom nevidím žádnou senzaci. Naopak, díky společným cvičením vojáci získávají zkušenosti a profesionalitu. A nic si nenalhávejme, díky situaci, která ve světe je, stát, který není schopný se bránit, není státem. Co mě ale zaráží, je slovo ‚přidružení‘. Česká armáda je armádou suverénního státu, má své velení a podobné slovní obraty jsou dost nešťastné. Ministr Stropnický musí jasně a konkrétně vysvětlit, co se pod pojmem ‚přidružení‘ skrývá a jaké jsou přesné podmínky a parametry této dohody,“ říká předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.
„Přidružení 4. brigády rychlého nasazení k 10. německé divizi umožní cvičení našich vojenských jednotek v rámci divizního uskupení jednotek NATO. Tato cvičení jsou důležitá v rámci interoperability systému velení a řízení v případě nasazení do vyšších struktur Aliance,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
Ing. Antonín Seďa
Třeba nás německá divize bude chtít ‚přesvědčit‘, abychom přijali Angeliny uprchlíky
„Pokud v čele Ministerstva obrany stojí člověk, který se dříve živil jako herec, tak on to zřejmě vidí jako svoji další roli. Jinak si myslím, že jakékoliv přidružení k brigádě Bundeswehru je pro nás naprosto nepřijatelné a dokonce bych řekl ponižující. Navíc by takovouto smlouvu měl schválit Parlament. Celé to je tragikomedie a prezident Edvard Beneš, který se podle zákona zasloužil o stát, se musí v hrobě obracet. Zvláště s přihlédnutím k touze páně Stropnickeho stát se prezidentem. Neskutečné panoptikum,“ uvedl předseda SPO a senátor Jan Veleba.
„To, že v Evropské unii velí Angela Merkelová, je bohužel zcela nesporné a je také zcela nesporné, že česká Sobotkova, Babišova a Bělobrádkova vláda poslouchá jak německý ovčák. A to je jednání, které bychom všichni měli nejen kritizovat, ale v hlavně v letošních říjnových parlamentních volbách odmítnout. České vlády se chovají jako protektorátní vlády německo-bruselské kolonie – to je opravdový hnus. Jen proti samotným společným cvičením například v boji proti terorismu jinak nic nemám. Není však abslutně přípustné, aby naši vojáci byli pod německým velením,“ uvedl předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.
Tomio Okamura
„Jednoduchá odpověď: Rozhodně by přidružena být neměla,“ reagoval poslanec Petr Bendl (ODS).
„Pokud by to bylo výhradně jednorázové cvičení, byl bych s tvrdě zatnutým chrupem tuto velmi hořkou pilulku ochoten spolknout. Pokud by tomu bylo jinak, stavím se do řady oprávněných kritiků a stejně tvrdě bych to odmítal. Já osobně bych se po bok německých vojáků nikdy nepostavil. Ministerstvo obrany tvrdí, že čeští vojáci nebudou pod německým velením. To tedy nemá logiku. Pokud se česká brigáda začlení pod německou brigádu, tak vyšší úroveň velení je přece velení divize a česká brigáda je pak fakticky součástí německé divize. Pokud opravdu ministr Stropnický začleňuje české vojáky pod velení Němců, kteří navíc způsobili migrační krizi a nutí nás vyhrožováním přijímat uprchlíky... považoval bych za kolaborantské hovado. Třeba nás německá divize bude chtít ‚přesvědčit‘, abychom přijali Angeliny uprchlíky. Docela by mě zajímalo, co si o tom myslí Andrej babiš,“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.
Sudetoněmecký Herman, německá EU, německé armádní velení... Nějak moc to do sebe zapadá
„Nejsem ministrem obrany, toto rozhodnutí je plně v jeho kompetenci. Že k tomu došlo, vím až z médií. Vyplývá z nich, že jedna část naší armády, respektive jedna brigáda, se stane po jistou dobu součástí divize jiného státu. Jsem sice laik, ale z těch informací logicky vyplývá i stav podřízenosti, či nadřízenosti, těžko si mohu představit, že sice naše brigáda bude součástí té německé divize, ale naši vojáci budou podléhat ‚národnímu velení‘ a němečtí zase tomu svému. Že by to tak v armádě fungovalo? Podle mne jen těžko,“ řekla redakci poslankyně Jana Lorencová (ANO).
„Pokud bych tento krok mohla ovlivnit, nedala bych k němu souhlas. Vylučuje to moje vnímání historie. A to nemluvím o tom, jak asi vnímají takovou situaci pamětníci druhé světové války. Pamětníci té první dávno nežijí, ale těžko by s tím souhlasili. Stejně tak se až z médií dozvídám, že to vlastně ‚není až tak zlé‘, že jde jen o jakési ‚seznámení‘ jednotek pro případ, že by jednou musely bojovat bok po boku. Takže znovu, pro mne je to krok, s nímž nemohu souhlasit už z úcty k našim předkům,“ dodala Lorencová.
„Propagátor Sudetoněmeckého landsmanšaftu ministr kultury Herman, citelná ztráta suverenity Lisabonskou smlouvou ve prospěch velkých zemí, tedy hlavně Německa, snaha pravice o zvýšení výdajů na armádu na dvě procenta HDP a nyní přechod jednotek pod německou kuratelu, a tak dále a tak dále. Ono to vše do sebe přesně zapadá... A hle, do pár let možná budeme německou provincií, a to i bez války. Mám sice v Německu mnoho příbuzných, matka tam dokonce dlouhá léta žila, ale čeho je moc, toho je příliš,“ reagoval poslanec Jiří Valenta (KSČM).
„Smlouvu jako prostý parlamentní pěšák detailně neznám. Nevěřím, že by Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny k podobné až velezradě mlčel. Alespoň je však vidět, jak by vypadal společný EuroWehrmacht. Děkuji, nechci,“ reagoval poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
Psali jsme:
Ministr Stropnický přece není hloupý...
„Ke zmíněnému tématu v tuto chvíli nemám bližší informace. Obecně jsem ale toho názoru, že umožňují-li to dohody v rámci NATO a je-li to účelné pro cvičení našich vojáků, je koordinování velení žádoucí. Potvrzuje-li Ministerstvo obrany, že jsou dodržovány dohody, nemám důvod tomu nevěřit. Německo je naším partnerem v NATO a důvěra a spolupráce je tady namístě,“ domnívá se senátor Tomáš Czernin (TOP 09)..
„S jakoukoliv formou přidružení české 4. brigády rychlého nasazení pod velení německé 10. ozbrojené divize nesouhlasím. Takováto rozhodnutí v oblasti Armády ČR, její spolupráce, by mělo zásadně projít schválením v Parlamentu ČR,“ uvedl senátor Jan Hajda (ČSSD).
„Po zkušenostech s objektivitou informací sdělovaných na ČT 24 a bez možnosti prostudovat si dohodu, kterou uzavřel ministr Stropnický mohu jen udělat politické prohlášení typu: Jsem zásadně proti a nějak, rádoby odborně nebo peprně, to dále komentovat. I přesto, že v ČR je za posledních 25 let možné skoro všechno, a vzpomeňme na prodej vody, tedy vodáren a čističek, prodej uhlí, plynu a dalšího nerostného bohatství této země, tak se mi nechce věřit, že i tak slabý ministr, kterým bezesporu ministr obrany Stropnický je, by byl tak hloupý. Raději chci věřit pracovníkům Ministerstva obrany, kteří tuto zprávu dementují. Určitě však bude dobré nechat si předmětnou dohodu předložit,“ říká poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM).
„Dohodu jsem nestudoval. Pokud se její obsah shoduje s tvrzením pana ministra obrany, je to naprosto v pořádku a já v tom nevidím nic špatného, naopak,“ odpověděl senátor Zdeněk Nytra.
„Neznám podrobnosti této smlouvy, proto je těžké se k tomu vyjádřit. Je třeba si říct, co vlastně chceme. Chceme byt součástí nadnárodního sdružení jako je NATO? Nebo nějakých obranných složek v rámci EU? Pak je to v pořádku. Pokud chceme byt hrdým národním státem, pokud je to v dnešním světě vůbec možné, pak je toto naprosto hloupý a nesmyslný krok. Problém je, ze ani sama ČR a ani její obyvatele vlastně vůbec nevědí co chtějí,“ říká poslanec Petr Adam.
„Byl jsem proti vstupu do NATO jako většina občanů. Proto se taky nekonalo referendum. Tudíž ani podobné smlouvy či dohody moc neuznávám. To ovšem neznamená, že každá spolupráce musí být nutně špatná, zvlášť když jde o našeho souseda. Obsah neznám, tak se nemohu zcela jasně vyjádřit,“ reagoval senátor Václav Homolka (KSČM).
„Věřím ministru Stropnickému,“ reagoval na dotaz poslanec Milan Brázdil (ANO).
ČR je členskou zemí NATO. Základním pilířem NATO je společná obrana členských zemí
„Pan Stropnický se opět vtělil dle Stanislavského metody do role ministra, jen zapomněl kterého státu! Chápu to, nyní zkouší na životní roli prezidenta a kritici ve spřátelených médiích se snaží jej vykreslit jako velkého státníka a politika. Švec by se měl držet svého kopyta, říkájí pamětníci a protože je velmi dobrým hercem, bylo by škoda, aby před občany zničil svou uměleckou kariéru nepodařeným angažmá v dresu ANO bude líp. Přidružení k nějaké vojenské jednotce, která je násobně větší, znamená její podřízení rozkazům této větší síly. Z pohledu snah některých skupin o omezení pravomocí Parlamentu ve vztahu k angažmá naší armády v zahraničí v tom spatřuji velmi nebezpečný precedent,“ upozorňuje poslanec Leo Luzar (KSČM).
„Vzhledem k tomu, že jde vlastně o tvrzení proti tvrzení, je otázkou, co je skutečnost. Je to však mediálně i na sítích tak frekventováno, že nevylučuji tu pověstnou českou kapku šprochu. Ne, určitě s tím nesouhlasím a přiřadil bych to jen k dlouhé řadě toho, kdy vláda ve svých rozhodnutítch ignoruje Poslaneckou sněmovnu, což je v rozporu s Ústavou,“ říká poslanec Karel Fiedler.
„Předpokládám, že drtivá většina našich občanů ví, že ČR je členskou zemí NATO. Základním pilířem NATO je společná obrana členských zemí. V době zvyšování rizika vnějších i vnitřních hrozeb je přirozenou reakci velení NATO hledat efektivnější cesty pro zajištění potřebné bezpečnosti svých členů. Jednou z těchto cest je dle mého názoru i přidružování jednotek jednoho státu k druhému státu, za předpokladu, že vytvořenou affiliací dojde ke zvýšení akceschopnosti těchto vojenských celků,“ myslí si poslanec Josef Hájek (ANO).
„Jsem přesvědčen, že Armáda ČR patří pod vrchního velitele – prezidenta ČR. S vysíláním jednotek mimo území ČR nebo se vstupem cizích k nám vyslovuje souhlas Poslanecká sněmovna,“ uvedl poslanec Stanislav Huml (ČSSD).
„Mě by zajímalo, kdo to vlastně vůbec vymyslel. Jestli je to iniciativa velení NATO, tak bych se zeptal, které další jednotky jsou v rámci Aliance takto začleněny a jaké úkoly plní. Ale pokud je to iniciativa našeho Ministerstva obrany, tak to považuji za nehoráznost,“ uvedl poslanec Vojtěch Adam (KSČM).
„Souhlasím s tím!“ odpověděl stručně poslanec Miroslav Janulík (ANO).
Vysvětlení, o co má jít při „afilaci“
„Dokument, který podepsal ministr Stropnický s německou ministryní obrany v průběhu zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu dne 15. 2., tzv. ‚Letter of Intent (LoI)‘, není právně závaznou mezinárodní smlouvou, ale politickou deklarací obou ministrů (kteří k tomu jsou politicky plně kompetentní) vyjadřující oboustranný zájem na prohloubení spolupráce některých jednotek pozemních sil obou států v podobě tzv. afilace české 4. brigády rychlého nasazení k 10. německé pancéřové divizi. Přitom je třeba zdůraznit, že afilace je pojem, který v NATO není nijak explicitně definován a v tomto konkrétním případě je vymezen obsahem předmětného ‚LoI‘. ‚Lol‘ neurčuje ani to, kdo bude ‚velet‘, ani vztah předem stanovené vzájemné nadřízenosti či podřízenosti. Bývá nejen zvykem, ale i logickým pravidlem, že v případě spojenecké akce vojenských jednotek dvou a více aliančních zemí, ať už ve cvičném či ‚ostrém‘ režimu, se štáby jednotlivých armád ve velení pravidelně střídají. Nácvik štábů ve velení při společných cvičeních, tak i velení ‚ostrým‘ akcím neprobíhá nijak nahodile, ale naopak probíhá dle předem učených scénářů a podle vnitřních pravidel NATO pro různé úrovně bojové činnosti a pro různé ‚složení‘ vojenských jednotek z různých aliančních zemí. V žádném případě tedy nelze tato pravidla vykládat tak, že by Česká armáda podléhala německému velení kdykoliv a v jakékoliv situaci – není tomu tak!“ vysvětlil poslanec Bohuslav Chalupa (ANO).
„Příprava určených jednotek AČR a Bundeswehru ke vzájemné součinnosti je tedy pouze tím, čím je – tedy přípravou jednotek ke vzájemné součinnosti pro případ jejich společného působení ve vojenských operacích při kolektivní obraně, které by byly prováděny v rámci plnění mezinárodních závazků ČR plynoucích ze smluv o kolektivní obraně. Nic více a nic méně. Případná společná cvičení určených jednotek AČR a Bundeswehru prováděná v rámci afilace na území ČR či SRN budou vždy schvalována vládou ČR předem podle článku 43 Ústavy ČR. Parlament ČR pak bude o těchto rozhodnutích vlády vždy informován s tím, že má podle Ústavy právo taková rozhodnutí zrušit. Příprava určených jednotek AČR a Bundeswehru ke vzájemné součinnosti neznamená automatický závazek ČR vyslat určenou jednotku AČR do vojenské operace v zahraničí prováděné v rámci plnění mezinárodních závazků ČR ze smluv o kolektivní obraně. Každé takové vyslání bude muset podle článku 43 Ústavy ČR schválit příslušný ústavní orgán (vláda či Parlament v závislosti na povaze a délce vyslání = vláda/ministr/parlament, a pro úplnost – tedy ti, kteří vzešli z demokratických voleb),“ dodal Chalupa.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
