"Evropská unie by neměla uvažovat o žádné formě sankcí vůči Polsku, neboť by to vyžadovalo jednomyslnost a Maďarsko nikdy žádnou formu sankcí vůči Polsku nepodpoří," uvedl Orbán.
Polsko čelí v posledních týdnech silné kritice Evropské unie kvůli sporné novele zákona o veřejnoprávních médiích, kterou ve čtvrtek podepsal prezident Andrzej Duda. Změny umožní nové vládě dosazovat do vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu své lidi.
Pozastavení práv v EU
Prohlášení maďarského premiéra přišlo jen dva dny poté, co se Orbán v polském horském penzionu v Niedzici neformálně setkal s předsedou polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawem Kaczyńským. Obsah jednání politici nezveřejnili. Agentura Reuters schůzku označila za zjevnou snahu posílit euroskeptické spojenectví ve střední Evropě.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve čtvrtek uvedl, že nečeká, že změny polských zákonů o médiích a ústavním soudu povedou k opatřením ze strany Evropské unie. "Nedramatizujme to příliš. Je to důležitá věc, ale musíme mít přátelské a dobré vztahy s Polskem. Jsme konstruktivní, do Polska se netrefujeme," prohlásil Juncker v Amsterodamu.
Podle sedmého článku evropské smlouvy v případě, že některý stát závažně a trvale porušuje základní hodnoty EU, mohou ostatní členské země rozhodnout o pozastavení některých jeho práv v unii, včetně práva hlasovat. Takové rozhodnutí by ale v polském případě mohlo přijít až po několika fázích jednání mezi komisí a Varšavou. O opatření se hlasuje kvalifikovanou většinou, nikoli jednomyslně.
Brusel by prý měl vybudovat novou "obrannou linii"
Orbán se v rozhlasovém rozhovoru vyjádřil rovněž k migrační krizi. Brusel by měl podle něj vybudovat novou "obrannou linii" na severní hranici Řecka. Dohoda unie s Tureckem uzavřená na konci listopadu, která má zbrzdit přílivu migrantů z Blízkého východu do Evropy, podle něj nebude k zastavení migrační vlny stačit.
"Myslím, že další obranná linie, kterou musíme vybudovat, leží na severní hranici Řecka," uvedl Orbán. K dalším opatření v boji s migrací by podle něj mělo patřit přijetí Bulharska do schengenského prostoru a zaslání finanční podpory Makedonii na zajištění ochrany hranic. "Nemyslím si, že dohoda s Tureckem bude sama o sobě stačit," dodal.
Maďarsko loni zastavilo přiliv migrantů do země přes takzvanou balkánskou stezku výstavbou hraničního plotu. Migranti následně zvolili cestu na západ Evropy přes Chorvatsko a Slovinsko.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
