V minulém týdnu čeští zákonodárci na konferenci „Jak porazit kremelskou dezinformační kampaň?“ zcela otevřeně vyzvali k zavedení cenzury. Zorganizoval ji think-tank Evropské hodnoty a pod záštitou Heleny Langšádlové se uskutečnila v prostorách Poslanecké sněmovny. Místopředsedkyně TOP 09 se na této vlně vezla i dále a ve svém vystoupení ve veřejnoprávním rozhlase varovala před proruskou propagandou. Co si o aktivitách paní poslankyně myslíte?
Varování paní poslankyně je zoufalým projevem členky politické strany, která ztrácí voliče. V takovém případě se politici snaží skrze spřízněná média veřejnosti podsouvat neotřelá, avšak problematická témata. Jádro pudla spočívá v tom, že strany disponují důvěryhodným řešením nastoleného problému. V TOPce nejspíš tápou, tudíž vybrali omšelé téma, které navíc nepřesvědčivé uchopila paní poslankyně. Předpokládám, že v konečném důsledku TOP 09 nejen neosloví potencionální nové voliče, nýbrž odradí i část konzervativních demokratů, kteří TOPku považovali za menší zlo než ODS.
Proč považujete problematiku proruské propagandy za nevhodnou k oslovení veřejnosti?
Problematiku agentů všech druhů a typů, kteří u nás působí, rozhodně nepodceňuji. To však neznamená, že akceptuji účelové a nepodložené informace různých propagandistů, kteří jsou profesionálně deformovaní už v den svých promocí. Tito zmanipulovaní, hrdí jedinci vnímají vše černobíle a předem naprogramovaným úhlem pohledu. Důsledky jejich mediálního působení, zejména ve veřejnoprávních médiích prezentovala agentura KPMG ve své analýze Češi 1990 – 2015, kde se uvádí: „Médiím důvěřujeme o polovinu méně. Zatímco v polovině devadesátých let byla média nejdůvěryhodnějším zdrojem informací (70 procent), dnes si o nich totéž myslí jen 38 procent dotázaných. Větší důvěru než média mají i neziskové organizace, odbory či banky.“
Takže TOP 09 pochybila, když prostřednictvím své místopředsedkyně Heleny Langšádlové zvedla toto téma?
TOP 09 skrze Helenu Langšádlovou není originální zejména proto, že tuto problematiku nedokázala zdárně dotáhnout do konce ani Mata Hari české mediální scény – Sabina Slonková. Paní poslankyně dělá pokroky, nicméně ke konspiračnímu image Slonkové jí přece něco chybí. Navíc Slonkové kolaboranti v redakci Echo24, Wollnerovy ekipy ve veřejnoprávní televizi či v Českém rozhlase Plus a v jiných redakcích, s ní mohou komunikovat napřímo. To s Langšádlovou nejde. Přes všechny kontakty a náklonnost žurnalistů ke knížeti a jeho družině, tato dáma prostě není z branže.
Psali jsme:
A to ani nemluvě o tom, že iniciativa Slonkové nakonec zůstala jen výkřikem do tmy. Její společensky odpovědní spoluhráči totiž nedokázali přesvědčit veřejnost o nebezpečí proruských webů, ani za cenu žurnalistických podrazů a úskoků. Museli se totiž uspokojit s domněnkami a osobními pocity slovenského aktivisty Juraje Smatany, jenž vytipoval slovenské a české servery, které podle jeho nejlepšího vědomí a svědomí publikují proruské informace. Balšínkovo Echo24 nejspíš pochopilo, že charakter slovenského autora dosahuje úrovně morální integrity laureátů Peroutkovy ceny. Proto vskutku pochopitelně Smatanův seznam zveřejnilo s cílem dodat mu punc důvěryhodnosti.
To byl hlavní cíl, proč zmíněný server seznam slovenského aktivisty publikoval?
Bez tohoto pozlátka se totiž kampaně nemohou zúčastnit veřejnoprávní propagandisté stejně, jako tzv. seriózní novináři. Ti navenek proklamují, že zásadně pracují pouze a jen s fakty. Nicméně, dnešní elitní aktivističtí novináři vědí stejně dobře, jako jejich totalitní předchůdci, že validita jakékoliv hovadiny je úměrná počtu médií, která tuto blbost zveřejní. Jinými slovy, jakmile informace získá punc pražské kavárny, na scénu mohou nastoupit propagandisté veřejnoprávních médií. Tím se však kruh uzavírá a původně dobře míněná iniciativa získá kontraproduktivní kontext, vzhledem k tomu, že většina normálních lidí, tedy neelitních občanů vnímá zpravodajství a publicistiku médií veřejné služby pouze jako propagandistický nástroj pravdoláskařů.
Mgr. Helena Langšádlová
Proto si tedy lidé hledají informační zdroje úplně jinde než ve veřejnoprávních médiích, která si ale povinně v podobě koncesionářských poplatků vydržují?
Zorientovaný občan si veškeré informace porovnává se zprávami z jiných zdrojů. Na internetu se pak dozví i to, co mu veřejnoprávní fabulátoři zatajili. V případě proruských webů je veřejně dostupná informace, že Echo24 obvinilo i Freepub.cz. Pak si čtenář přečte článek jeho šéfredaktora nazvaný „Kladivo na Free pub a další“ a rozšíří si informační obzor, zejména když zjistí, že autor popsal metody novodobých inkvizitorů a vyzval je, aby doložili svá obvinění fakty. K tomu se však inkvizitoři neodhodlali doposud. Doufám, že vedení TOPky věci prověří a reagovat bude. Zejména když má v talónu Kalouskovu větu o agentech, která zní: „Byť to nemůžu doložit, na to nebývají písemné důkazy, ale když se někdo tak chová, tak to (tím) asi bude.“
Když se vrátím k místopředsedkyni TOP 09 Heleně Langšádlové jako momentálně nejaktivnější bojovnici s proruskou propagandou, nevypadá to tak, že ona dokonce přesně ví, kdo je a kdo není ruským agentem?
Tak paní poslankyně Langšádlová své protivníky specifikovala takto: „Jsem přesvědčena, že jsou tady dva proudy. Jeden je proud lidí, kteří si možná ani neuvědomují, co šíří, proč to šíří a dělají to z hlouposti, abych to řekla trochu eufemisticky. Ale pak je tady nejspíš skupina lidí, kteří to dělají úmyslně. Možná i za úplatu a možná se tím dopouští trestného činu. Tím by se měly začít vážně zabývat orgány činné v trestním řízení.“
Zdá se, že místopředsedkyně TOP 09 dospěla do podobného stavu jako svého času americký senátor Joseph McCarthy. Ten navíc neovládal už zmíněnou Kalouskovu větu o agentech. Otázkou zůstává, jestli takové důkazy uspokojí potencionální voliče TOP 09, protože policii to jistě postačovat nebude. V opačném případě by musela obvinit z proruské činnosti téměř všechny politiky Kalouskem počínaje a většinu novinářů, kteří v očích veřejnosti po roce 1989 zdiskreditovali demokracii na všech stupních a ve všech oblastech. Buď jak buď, Helena Langšádlová se vydala na tenký led. Tak jí držme palce, aby se brzy neprobořila.
Poslanec Ivan Gabal považuje za důležité justiční kroky proti ruské dezinformační aktivitě. Co si o tom myslíte?
Zaregistroval jsem v té souvislosti jeho vyjádření, že když někdo narušuje ústavní pořádek, je třeba ho začít trestně stíhat. Prohlásil také, že je nutné, aby se ruské propagandě zvyšovaly náklady všemi prostředky – mazáním, blokováním a izolováním jejích webových serverů, e-mailových komunikací, Facebooku, aktivních exponentů a agentů až po policejní a justiční kroky. Tvrdil také, že je třeba mazat proruské trolly, nevést s nimi vůbec žádnou diskusi, protože kdybychom s nimi diskutovali, tak účel jejich kampaně ještě znásobíme. K tomu mi nezbývá říct nic jiného, než že Ivan Gabal zřejmě zešílel. Tečka.
Ale třeba docent Šaradín z olomoucké univerzity se k názoru Ivana Gabala přidává, když říká, že to nevidí v rozporu se svobodou slova. Všechny informace by podle něj měly být psány zodpovědně, a pokud někdo záměrně zkresluje, pak by měla být reakce adekvátní. Pokud by existoval nějaký ruský server a byl čistě zpravodajský a předával zaručené informace, tak proti tomu nikdo nic nemá, ale pokud dochází ke zkreslování a k negativnímu ovlivňování veřejného mínění, na to by měla reagovat každá společnost. S tím nesouhlasíte?
Tento pan docent je buď mimo mísu, anebo vysoce sofistikovaným způsobem atakuje veřejnoprávní média. Ta totiž záměrně zkreslují realitu dlouhodobě. To však neznamená, že jejich činnost máme omezit, nebo nedej bůh zrušit. Naopak, příští vítězové parlamentních voleb musí udělat vše proto, aby přenastavili systém veřejnoprávních médií tak, aby naplňovala své poslání, specifikované v zákonech o Českém rozhlase a České televizi, beze zbytku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
