Na své první cestě ve Stockholmu jsem navzdory důraznému varování místního policisty zamířil s fotoaparátem v ruce do převážně přistěhovalecké čtvrti Rinkeby na konečné metra modré linky T10, kde nedávno na parkovišti v centru čtvrti rozzuřený dav přistěhovalců zapálil osm aut, házel kameny po policistech a byl zde současně fyzicky napaden fotograf místních novin, kterému také odcizili fotoaparát. Příčinou nepokojů bylo údajně zadržení místního mladíka podezřelého z prodeje drog. V Rinkeby jsem si připadal jako v nějakém arabském či africkém městě, jelikož kolorit čtvrti tvořily převážně ženy oblečené v černých burkách, jiným byly z pod nikábu vidět jenom oči.

První, čeho jsem si všimnul byla jedna z desítek rumunských žebraček, které ve Stockholmu sedí a žebrají téměř před každým supermarketem a ve vestibulech metra. Další měla na chodníku rozložené bazarové věci k prodeji. V nabídce jejího „bazaru“ byly sešlapané sportovní boty značky Nike, obrazy, použité hrnce, či dokonce žehlička. Nedaleko žen postával rumunský prodavač padělaných značkových voňavek Versage a keramických nožů, který si stejně jako většina místních obyvatel nepřál být focen. Před focením lidí mě ostatně také varoval syrský zaměstnanec ochranky místního supermarketu, který nedávné nepokoje označil za ojedinělý incident a informace médií o Rinkeby za nafouknutou bublinu.

Rinkeby označil za multikulturní čtvrť, kde mezi přistěhovalci a místními obyvateli nejsou žádné problémy. Má cesta následně směřovala do knihovny, kde jsem objevil učebnici švédštiny pro začátečníky doprovázenou ilustracemi chlapce Mohammeda. Jedna ilustrace v učebnici mne zvlášť zaujala, znázorňovala Mohammeda, jak utíká policistům. Dva dny poté jsem se do Rinkeby vrátil, prošel jsem a nafotil jedno z místních sídlišť, na kterém mě překvapilo, jak bylo čisté a pečlivě udržované. Většina dětských hřišť byla velmi pěkných. Po procházce sídlištěm jsem navštívil mešitu v centru čtvrti spojenou s islámským kulturním centrem, kde seděli převážně Somálci. Jedním z nich jsem byl po chvíli se slovy „Go out“ vyhnán, aniž bych zde cokoliv fotil či kohokoliv obtěžoval. Poznal jsem tak „pohostinnost“ těch, kteří jí sami chtějí. V centru Rinkeby zrovna probíhala namátková policejní kontrola – tak jako každý den odpoledne, jelikož zde není policejní stanice. Policejní stanice s 250 policisty zde údajně kdysi bývala, ale byla zrušena. Následně jsem navštívil jednu z dalších převážně přistěhovaleckých čtvrtí, Tensta.