Z věci je nesvůj i někdejší předseda Evropské rady a aktuální lídr Občanské platformy Donald Tusk. „Tisícům z nich se to bohužel podařilo,“ pronesl s podobnou rétorikou, jakou v posledních dnech zaujímá Evropská komise – z té před více než týdnem vypadlo, že je proti migrantům z Běloruska, a doporučila pokračovat ve stavbách plotů na hranicích. Plot, který stavěla na své hranici kvůli migrantům Litva, dokonce Evropská komise chválila jakožto „dobrý nápad“.
Nejhorší situace je nyní v Podleském vojvodství, jehož krizový štáb volal po urychlené pomoci polskou vládu. Ministerstvo obrany vzápětí vyslalo na ochranu polských hranic až tisícovku vojáků. Pokud by ani tento počet nestačil, je vládou přislíbeno, že budou zmobilizováni na ochranu hranic další.
Poland has sent 1000 soldiers to help the border guards secure the Polish border from Afghan migrants attempting to cross into Polish territory illegally.
— Visegrad 24 ???????????????? (@visegrad24) August 21, 2021
50 migrants have been blocked at the border for over a week.
???? pic.twitter.com/yhUOUtAL77
Na více než 150kilometrovém hraničním úseku, kde hrozí největší nápor migrantů, byl v tomto týdnu zřízen či je dostavován i ochranný plot; existují již však zprávy, že byla na některých místech bariéra z ostnatého drátu úmyslně poškozena.
Polish military laying barbed wire on border with Belarus in response to illegal migration attempts.
— Visegrad 24 ???????????????? (@visegrad24) August 20, 2021
???????? pic.twitter.com/RbfbJsSiKQ
Během srpna se do středy pokusilo nelegálně vstoupit 2100 osob. Z toho 1342 osob bylo zastaveno pohraniční stráží a 758 osob bylo umístěno do záchytných center.
Pobaltské státy a Polsko se domnívají, že nával migrantů může být jakási msta Minska za sankce EU proti režimu Alexandra Lukašenka.
K ochraně hranic Evropské unie přistupují v posledních týdnech všechny státy EU sousedící s Běloruskem. Hrozí však, že vzhledem k situaci v Afghánistánu začnou migranti postupně proudit i pozemní cestou z jižní hranice. Bezpečnost Schengenu se tedy snaží posílit v posledních dnech urychleně i Řecko, to na hranici s Tureckem vybudovalo soustavu bariér o délce čtyřiceti kilometrů. Turecko na hrozbu, že by afghánští migranti zůstali na jeho území, reaguje posílením kontroly svých hranic i stavbou zdí a zákopů.
Do Turecka během srpna již dorazily tisíce afghánských migrantů, jak ale upozorňuje i server The Economist, na rozdíl od uprchlíků ze Sýrie, kterých Turecko přijmulo více než tři a půl milionu, místní tentokrát nadšeni z většinou úplně kulturně odlišných Afghánců nejsou.
Některé evropské státy již předem avizují, že u nich mají Afghánci zavřené dveře. „Nikdo nemůže vstoupit do Maďarska bez oficiálního souhlasu, a my vezmeme pouze ty afghánské občany, kteří v posledních několika letech nějakým způsobem pomohli maďarským jednotkám,“ řekl již jasně za Maďarsko státní tajemník Levente Magyar.
Opatrnější je tentokrát ve vítání migrantů i sousední Německo. Kromě silně levicově orientovaných stran, které získávají voliče svým otevřeným přístupem a politikou benevolence k migraci, v uplynulých dnech mnozí politici volí směrem k Afgháncům, kteří nespolupracovali v minulosti s Německem, značně opatrnější slova nežli během vrcholu minulé migrační krize. Není divu – v zemi zbývá už jen pět týdnů do voleb a záležitost příchodu dalších statisíců migrantů považuje mnoho Němců za ústřední otázku.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.