Albrightová, jež konferenci zahajovala, upozornila na to, že v řadě zemí NATO sílí nacionalismus a někde jsou přijímány zákony k oslabení opozice nebo médií. Někteří představitelé podle ní říkají, že před svobodou mají přednost jiné priority. Albrightová vyzvala k vystoupení proti těmto tendencím. „Nemůžeme pomáhat (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi, který se snaží Alianci rozdělit a podkopat naši demokracii. Musíme být demokraciemi stoprocentně, nejen slovy, ale i činy,“ řekla.
Chromý dává České televizi velkou jedničku za otázku na všechny čtyři prezidenty, jak hodnotí slova Madeleine Albrightové o tom, že Vladimir Putin se pokouší podlomit demokracii v Evropě a zároveň rozdělit Alianci. Odpovědi prý nevyžadují téměř žádný komentář, ale Chromý si přesto jeden neodpustil: „Zračí se v nich nejen rozdílné postoje jednotlivých zemí V4, ale v případě českého prezidenta také odstředivá a nicotně do sebe zahleděná odpověď.“
Polský i slovenský prezident s Albrightovou víceméně souhlasili, maďarský prezident byl o něco diplomatičtější. Zeman podle Chromého prohlásil: „Ten, kdo má strach z provokací, tím prozrazuje jen svoji vlastní slabost. Hrdá a sebevědomá země se má ve spolupráci se svými spojenci možnost sama ubránit a nemá se bát.“ Chromý se ještě opřel do Zemana za to, že moderátorku Písařovicovou oslovoval „paní Písařicová“.
„Korunu této podívané nasadila tisková konference, kterou pro změnu zase uváděl tiskový mluvčí Jiří Ovčáček, tím, že se konala v témže sále těsně po skončení první části konference s projevy státníků a dalších ústavních činitelů atd. apod., kteří se pomalu odebírali na oběd nebo kávu, což zcela bez pardonu a právem na místě zkritizoval maďarský prezident János Áder. Řekl, že tohle, co je prezident, ale i jako politik, ještě nikde nezažil, aby takhle probíhala tiskovka,“ říká Chromý.
Chromému a zřejmě i Áderovi vadilo, že stranou, mimo místa v sále, se v koutě tísnili novináři, kteří nevěděli, zdali mají zaujmout místa, z nichž se pomalu a rozpačitě trousili potentáti, protože nevěděli, zdali mají zůstat, nebo ne. „Nebyli sami, kteří se tísnili. Prezidenti s paní Rose Gotemoellerovou, zástupkyní generálního tajemníka NATO, seděli u jednoho společného stolku, za který se ovšem všichni nevešli, takže u něho nezbylo místo pro prezidenta Kisku, který seděl mimo s mikrofonem položeným na zemi,“ stýská si diplomat a na závěr dodává: „Nevídaná trapná ostudička jen dokreslila, nebo spíše usvědčila rozpolcenou tvář české zahraniční politiky přes všechna její proalianční ujištování z docela zjevného pokrytectví.“
autor: kas