Ve svém komentáři, zveřejněném symbolicky den před 79. výročím konce války, místopředseda Svobodných Luboš Zálom ostře varuje před „politicky správným“ výkladem května 1945. „Stát, který svůj význam staví na přepisování dějin, je vnitřně dezorientovaný a stojí na hliněných nohách,“ říká bez okolků.
Zálom si nebere servítky vůči politikům, kteří záměrně překrucují minulost. Na paškál si bere i Danuši Nerudovou, která v televizi prohlásila, že Československo osvobodili pouze Američané.
„Nenahradili jsme jednu nesvobodu jinou? Ne tak docela. Ta poválečná pre-totalita byla naše vlastní. My jsme si ji vytvořili. Sami,“ píše Zálom a vyzdvihuje, že zrod nesvobodného režimu po roce 1945 nebyl diktovaný Moskvou, ale vzešel z vůle československých politiků, včetně prezidenta Beneše.
Podle něj byla reálná šance vybudovat po válce pluralitní demokracii. Jenže místo toho jsme z Londýna přivezli koncept Národní fronty – a tím otevřeli dveře komunistům.
Historie jako nástroj politického kýče
Zálom popisuje, jak se i dnes historie ohýbá podle aktuální politické módy. Poukazuje na školní učebnici z 60. let, kde americké jednotky „obsadily“, nikoliv „osvobodily“ západní Čechy. Dnes se stejná manipulace odehrává v opačném gardu – a obětí je opět pravda.
„Snažit se dnes dávat účelové názvy událostem z května 1945 připomíná laciný historismus, který je vlastní hloupým a krátkozrakým politikům napříč spektrem,“ konstatuje.
Zálom připomíná, že už v roce 1943 uzavřel Edvard Beneš dohodu se Stalinem o poválečné orientaci Československa. Ta určovala směr – a ten směřoval k totalitě. I přesto však podle něj nebyl komunistický převrat v roce 1948 nevyhnutelný. Zodpovědnost neseme především my sami.
„To Beneš a spol. připravili Československo pro předání Stalinovi. Na stříbrném podnose,“ říká s důrazem.
Když dnes mluvíme o vděku za osvobození, měli bychom podle Záloma mluvit i o srpnu 1968. O jednom a těch samých tancích, které jednou přinesly svobodu – a podruhé okupaci. „Jestli někdo sveřepě trvá na vděku, nemůže zároveň přehlížet, že stejné tanky nám o třiadvacet let později přivezly okupaci,“ připomíná.
A co Rusko? Oproti Německu se nikdy neomluvilo, nikdy nenabídlo náhradu. „Putin mluvil jen o mravní odpovědnosti. Právní žádná není.“
Zálomův komentář nekončí jen u historie. Vzkazuje, že i dnes si se stejnou ochotou jako naši předci svobodu podřezáváme sami – ať už se klaníme Moskvě, nebo Bruselu. „Ať už pošilháváme po nesvobodě ruského typu, nebo adorujeme nesvobodu, nad níž vlaje modrá vlajka se žlutými hvězdičkami.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
