Na co by se mělo snížit DPH?Anketa
Článek v němčině je po registraci k dispozici ZDE
Kohlův článek nese název „Evropa před osudovou zkouškou“ a navazuje na starší Kohlův text zveřejněný před dvěma lety. Bývalý kancléř zdůraznil, že jeho cílem bylo učinit myšlenku sjednocené Evropy srozumitelnější a zvláště akcentoval fakt, že Evropa nemá jinou alternativu, než je jednotná Evropa. „Evropa je otázkou války a míru“, píše Kohl a konstatuje, že se jedná podle jeho názoru o naši šanci na trvalý mír. Jednotnou Evropu je tak nutné ochraňovat v našem srdci a dál stavět, apeloval Helmut Kohl dále. Jednotnou Evropu Helmut Kohl chápe jako projekt míru a svobody.
Podle bývalého kancléře není možné žít z podstaty, což Evropa činí už od počátku století, kdy také došlo k řadě problémů na straně národních států i na straně evropských institucí. Přesto ale nemáme, jak Helmut Kohl píše dále, důvod zpochybňovat jednotnou Evropu. Celoevropský vývoj po roce 1945 bývalý kancléř označil za velký úspěch. K tomu aby jednotná Evropa byla reálná, je třeba vůle a vzájemná solidarita na národní i na evropské úrovni.
Sjednocujícím prvkem není ekonomika a finance, napsal Kohl. Je to parafrází slov papeže Jana Pavla II. „génius Evropy“ či její duch. „My Evropané jsme jedna velká rodina.“, píše Helmut Kohl. Národní a regionální rozdílnosti Kohl nechápe v rozporu s jednotnou Evropou. Kohl opakovaně zdůraznil židovsko-křesťanskou základnu jednotné Evropy a význam kulturních vazeb. Evropa ale, jak podotknul, není na světě sama a uprchlická krize jí to připomenula.
Debata o uprchlické otázce podle něj ukázala na vnitřní nejednotnost a špatnou akceschopnost současné Evropy. Pro Evropu je ale životně důležité se s uprchlickou krizí vypořádat, protože se jedná v jeho vidění o otázku odpovědnosti k budoucnosti vlastních občanů a také o naději na lepší budoucnost milionů lidí na celém světě, kteří ji nemohou najít u sebe doma.
Kohl píše, že ústřední otázka není „zda Evropa může pomoci, ale jak může pomoci“. Jde o to „Jak efektivně pomoci s ohledem na humanitární aspekty – ale zároveň s ohledem na kulturní a bezpečnostní zájmy.“ Bývalý německý kancléř zdůraznil, že se nejedná o lichou otázku, protože tu jde o hodně. Jedná se jeho slovy totiž o identitu a existenci Evropy. Evropa má přitom odpovědnost dovnitř vůči sobě a také navenek vůči světu.
Dnešní uprchlická krize není neočekávaným jevem, ale důsledkem procesů, které zvětšovaly propast mezi bohatými a chudými, válkou a mírem, diktaturou a demokracii v konkrétních oblastech světa, které uprchlická krize zasáhla. Podle Kohlova mínění je příčina v dotyčných regionech, ale také ve špatné evropské politice ve vztahu k nim a k tomuto kumulativnímu problému. Dnes Evropa nemá na výběr a musí jednat.
Uprchlická krize má řešení na místě, kde je třeba vrátit lidem naději a perspektivy pro život u nich doma. „Řešení leží v dotyčných regionech. Neleží v Evropě. Evropa nemůže být novou vlastní pro miliony lidí ze světa, kteří se ocitli v nouzi,“ napsal Helmut Kohl s ohledem na řešení.
Podle něj je z hlediska Evropy nutné jít společnou evropskou cestou řešení krize. Přitom nesmí docházet k falešným slibům občanům Evropy a uprchlíkům. „Musíme víc stát spolu než proti sobě, více si důvěřovat než si nevěřit,“ apeloval ke konci svého textu. Zopakoval, že doba nepřeje osamělým rozhodnutím a uzavírání se do národních států, ale že Evropa musí začít mluvit o tom, jak dál. Kohl napsal v závěru svého článku, že vidí současné výzvy pro Evropu a její členské státy jako veliké, ale nepovažuje je za nekontrolovatelné. Ve společné diskusi o dalším osudu jednotné Evropy by nemělo chybět Maďarsko, podtrhnul nakonec bývalý kancléř Německa.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
