Dodal, že 30 let, co od listopadu 1989 uplynulo, je málo na to, aby generovalo zásadní změny. „Zmíněné otevření hranic je asi nejdůležitějším prvkem. Samozřejmě, že nemůžeme přehlédnout, že vzhledem k ekonomickým proměnám zanikly do té doby zavedené podniky a nahradily je jiné silné společnosti,“ uvedl Petráš.
Jihočeský kraj není za posledních 30 let významně poznamenán demografickým zvratem. V regionu stále žije necelých 630.000 obyvatel, srovnatelně s rokem 1989. „Samozřejmě se rozevřely nůžky v životní úrovni. I zde najdeme řadu vyloučených lokalit, kde kvete obchod s chudobou,“ uvedl Petráš.
Přínos otevření hranic s Rakouskem a Německem vidí v tom, že se lidé mohou svobodně pohybovat v místech, dříve kvůli hraniční železné oponě uzavřených. „Zase z pohledu životního prostředí to ne vždy je ideální. Některá místa najednou zažívají mimořádný nápor turistů. Týká se to především Šumavy,“ uvedl Petráš.
Například Kvilda na Prachaticku v minulosti patřila mezi poslední dostupné místo před hranicemi s Německem a lidé se dál nedostali. Nyní je otevřená cesta z Kvildy na hraniční přechod Bučina nebo na Prameny Vltavy. Návštěvnost těchto lokalit vzrostla o statisíce turistů ročně.
„Mně osobně jsou více sympatické Novohradské hory. Také leží v hraniční oblasti, ale nejsou lidmi tolik zasažené,“ řekl Petráš.
Jihočeský kraj za posledních 30 let zaznamenal důležitou geografickou změnu. Ztratil území okresu Pelhřimovska, které připadlo nově vzniklému územnímu celku Vysočina. „Pocitově Pelhřimovsko stále beru jako součást jihu Čech. Ten kus Vysočiny ke kraji patří podobně jako Šumava nebo Novohradské hory,“ řekl.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
