Dnešní pseudosociální a postmoderní nános vede podle Matýse k tomu, že děláme vědu i z jednoduchých věcí. Z toho, že nějaký člověk má jiné preference, jinou pohlavní identitu. „Ano, víme, že to tak je, neděláme z toho hendikep, chápeme to, ale to neznamená, že se tím změní celá příroda. Homosexuální praktiky existují i u zvířat a nic se neděje, akceptujeme to a nikdo neříká, že tam neexistují samice a samci,“ upozorňuje psychiatr.

„Když je malým dětem indoktrinováno, že si pohlaví mohou vybrat, tak to vede ke zmatkům, k neschopnosti se identifikovat s vlastním pohlavím a k nepřirozeným sexuálním praktikám a aktivitám, než k těm, které jsou přirozené. A to není správné,“ dodává.

Jak tomu zabránit, nebo co s tím? „Na škole bych takový koncept nepustil, protože dobrovolná akce je něco jiného, než ve škole. Proč ředitel něco takového připustí? To není žádná diskriminace jiného názoru. Škola přece jako státní instituce by měla zajišťovat určitou neutralitu nebo korektnost v podávání vědomostí,“ myslí si Matýs.