„Němci si uvědomili, že transit plynu přes Ukrajinu bude zatížen rostoucími politickými riziky. Proto se již počátkem tisíciletí začalo intenzivně pracovat na obchvatu problematické Ukrajiny přes Severní moře. Do čela rusko-německého projektu byl jmenován bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, známý svými osobními vztahy s Vladimírem Putinem a zásluhami na zlepšení vzájemných vztahů. Zároveň neměli Němci ani Rusové zájem na úplném ukončení tranzitu plynu přes Ukrajinu. Tranzit plynu a ropy přinášel Ukrajině značné příjmy do státního rozpočtu. Hospodářství Ukrajiny bylo tak výrazně subvencováno na účet Ruska, přičemž zájem na stabilitě Ukrajiny mělo Rusko i Německo. Naopak Spojené státy a Anglie měly zájem na co největší destabilizaci Ukrajiny, což se projevilo politickou a finanční podporou oranžové revoluce (2004) a Majdanu v roce 2014,“ říká Kyncl.
Německo se rozhodlo ukončit výrobu jaderné i uhelné elektřiny, a tak se plyn stal jediným rozumným energetickým zdrojem. Toto ostatně prohlásila i kancléřka Merkelová na nedávno ukončeném ekonomickém fóru v Davosu.
Jak tedy v takové situaci vnímat strategické spojenectví České republiky a USA?
„Nechtěl bych situaci dramatizovat, ale dle mého názoru USA dnes představují pro Českou republiku významný faktor rizika. Zatímco Německo má zájem na naší stabilitě, neboť jsme pro něj důležití jako subdodavatelé, strategické území a spojují nás těsné historické vztahy, USA by nás raději viděly v politicky nestabilní linii Polsko – Ukrajina, která je nepřátelsky naladěna proti Rusku,“ myslí si Kyncl.
Současným strašákem pro světové dění je rovněž Čína.
„Obava z rostoucího čínského vlivu je na místě, protože Čína se stává technologickou a ekonomickou velmocí. Důsledkem napětí v evropsko-ruských vztazích, jejichž příčiny jsem vysvětlil výše, je to, že Rusko se otevírá Číně a Evropa tuto ohromnou zemi pomalu, ale jistě ztrácí. Čína se vydala směrem, který naše společnost v 90. letech zavrhla, a to je modifikovaný komunismus. Kupodivu se ovšem tento systém ukazuje jako životaschopnější než naše současné uspořádání. Současný konflikt okolo firmy Huawei ukazuje na jedno z mnoha odvětví, kde Západ prohrál svou konkurenceschopnost a technologický náskok. Pokud se nic zásadního nezmění, čeká nás ekonomický a s ním i neodvratně spjatý politický úpadek, jehož důsledkem bude i zhoršení občanských práv a politické situace. Myslím, že zhruba ke konci tohoto desetiletí budeme čelit rozpadu Evropské unie i celého západního světa. Česká republika bude opět stát před historickou volbou, jak naložit se svojí samostatností a kam se v nově formovaném systému zorientovat. Vstup do čínské zóny vlivu bude jednou z možností. Další možností je, postavit se konečně na vlastní nohy. K tomu bychom se ale již nyní museli začít připravovat,“ uzavírá geopolitický expert.
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Barbora Richterová