Ozval se nám geopolitický expert z Ruska: Jde o zahraniční misi Petříčka na Ukrajině. A měli byste o tom vědět

05.02.2019 10:38 | Zprávy

autor: Barbora Richterová

Do bouřlivé diskuze ohledně návštěvy ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) na Ukrajině se zapojil i geopolitický analytik Marek Kyncl. Ten pro ParlamentníListy.cz jeho aktivitu v této oblasti zhodnotil. „Návštěvu ministra Petříčka na Ukrajině jsem pečlivě sledoval a z mého pohledu pokazil, co se pokazit dalo. Pan Petříček má evidentní mezery ve znalosti geopolitiky a velmi pochybné morální postoje. Obojí nepovažuji u osoby, která vykonává tak závažnou funkci, jako je ministr zahraničí, za dobré pro Českou republiku,“ sdělil.

Ozval se nám geopolitický expert z Ruska: Jde o zahraniční misi Petříčka na Ukrajině. A měli byste o tom vědět

Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman jmenoval Tomáše Petříčka ministrem zahraničí

„Ministr zahraničí by měl zastávat postoje pročeské. Jeho Návštěva na Ukrajině měla velmi problematický průběh. Jednak proto, že jeho ukrajinský protějšek Klimkin je pomalu na odchodu z politické scény (v Ukrajinských reáliích to občas znamená i cestu do vězení nebo nucenou emigraci). Na Ukrajině totiž 31. března proběhnou prezidentské volby a současný prezident Petro Porošenko, s jehož setrváním v úřadu je svázána politická budoucnost Klimkina, není jejich favoritem. Pan ministr se měl ostře vymezit proti fašizaci Ukrajiny, což je plivnutím do tváře nejen českým, ale i ukrajinským obětem nacismu. Očekával bych rovněž, že se setká s našimi krajany a bude se alespoň trochu zajímat o jejich osud. Na druhou stranu nechápu, jakým způsobem a proč se chce angažovat v otázce krymských Tatarů. Toto je záležitost, která se České republiky ani v nejmenším netýká,“ hodnotí Kyncl.

Současná politická situace na Ukrajině je podle Kyncla odrazem více než třech století trvající snahy oddělit Německo od Ruska. Tato snaha byla vedena nejprve ze strany Anglie, po první světové válce v této otázce převzaly vedoucí roli Spojené státy.

Poté, co se rozpadl SSSR a v důsledku toho vznikla nezávislá Ukrajina, začaly USA vyvíjet úsilí o ustanovení svého vlivu v této zemi. Svůj vliv by samozřejmě chtěly posílit i v Polsku, kde je však situace, vzhledem k členství této země v EU, složitější. A Kyncl dodává.

„Němci si uvědomili, že transit plynu přes Ukrajinu bude zatížen rostoucími politickými riziky. Proto se již počátkem tisíciletí začalo intenzivně pracovat na obchvatu problematické Ukrajiny přes Severní moře. Do čela rusko-německého projektu byl jmenován bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, známý svými osobními vztahy s Vladimírem Putinem a zásluhami na zlepšení vzájemných vztahů. Zároveň neměli Němci ani Rusové zájem na úplném ukončení tranzitu plynu přes Ukrajinu. Tranzit plynu a ropy přinášel Ukrajině značné příjmy do státního rozpočtu. Hospodářství Ukrajiny bylo tak výrazně subvencováno na účet Ruska, přičemž zájem na stabilitě Ukrajiny mělo Rusko i Německo. Naopak Spojené státy a Anglie měly zájem na co největší destabilizaci Ukrajiny, což se projevilo politickou a finanční podporou oranžové revoluce (2004) a Majdanu v roce 2014,“ říká Kyncl.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

+ ParlamentníListy.cz
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku

Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz

Článek obsahuje štítky

Německo , Rusko , Ukrajina , Petříček , Kyncl

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.