Vláda ČSSD, ANO a lidovců, která úřadovala od voleb na podzim 2013, byla i na konci svého mandátu celkem populární. Bylo ale zřejmé, že následující volby budou muset rozhodnout patovou situaci mezi dvěma nejsilnějšími vládními stranami.
ČSSD a ANO již v roce 2013 získaly téměř stejně hlasů, a přes úspěchy, které vláda měla zejména v ekonomice, byla zřejmá rivalita mezi oběma partnery. Především mezi stranickými předsedy Bohuslavem Sobotkou a Andrejem Babišem.
Volby měly tuto rivalitu rozsoudit.
Proto není divu, že předvolební kampaň 2017 začala jarní krizí Sobotkovy vlády. Ta se průběžně odehrávala už od března, kdy Poslanecká sněmovna na návrh Miroslava Kalouska vyzvala premiéra Sobotku, aby vyvodil důsledky vůči ministru financí Babišovi, pokud nevysvětlí své „daňové podvody“.
Psali jsme:
Jednalo se o kauzu Babišova nákupu dluhopisů společnosti Agrofert. Andrej Babiš zaslal předsedovi Sněmovny dopis, kde svůj nákup vysvětloval, a vyjádřil názor, že se v předvolebním čase jedná spíše o politickou snahu opozice o jeho diskreditaci.
Kauzu ještě přiostřily nahrávky premiérových soukromých hovorů, zveřejňované na twitterovém účtu Julius Šuman od začátku května. Své „bomby“ vysílal Šuman průběžně až do voleb, ale první nahrávky ze začátku května vyvolaly jako zcela nový nástroj politického boje největší rozruch.
„To je strašný, premiér Sobotka. To je největší sv*ně, kterou jsem poznal,“ rozpráví například na první zveřejněné nahrávce Andrej Babiš. Ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nazval „kok*tem, který dvacet let žvaní“, a o Michaele Marksové Tominové (rovněž ČSSD, předchůdkyně Jany Maláčové na Ministerstvu práce) se posluchači dozvěděli, že „nic nedělá, jen žvaní a chlastá“. Další byly závažnější a Babiš kvůli nim podal trestní oznámení.
Premiér Sobotka byl z jedné strany pod tlakem opozice, z druhé od koaličního partnera. Když 2. 5. vystoupil na tiskové konferenci, všichni očekávali, že oznámí odvolání Andreje Babiše. Sobotka ale nečekaně oznámil, že v polovině května podá demisi celá vláda. K rozhodnutí se prý rozhodl o samotě chvíli před tím a nesdělil ho ani svým koaličním partnerům.
Jeho manévr komentoval Andrej Babiš tak, že „Sobotka ničí jednu z nejúspěšnějších porevolučních vlád“, a opozice se premiérovi posmívala, že nemá odvahu Babiše vyhodit.
Den poté, po kritice ve vlastní straně, Sobotka navrhl, že by z vlády mohli odejít pouze on a Babiš jako předsedové stran. Babiš svůj odchod odmítl, vláda podle něj funguje.
Ve čtvrtek 4. 5. se odehrála scéna, na niž se dodnes vzpomíná. Bohuslav Sobotka se objednal u prezidenta Zemana, který na základě informací z Úřadu vlády očekával, že mu premiér přinese avizovanou demisi vlády. Premiér si ale postup téhož dne ráno opět rozmyslel a na Hrad přijel s plánem konzultovat s prezidentem vládní krizi.
Výsledkem byly před televizními kamerami dva zcela mimoběžné monology, kdy nejprve prezident oznámil, že demisi přijímá a poděkoval vládě za činnost, aby Bohuslav Sobotka následně začal rozpačitě a zdlouhavě vysvětlovat, že žádnou demisi nepodává. Když jej prezident pozval do vedlejšího sálu k jednání, Sobotka držel další několikaminutový monolog, během kterého Miloši Zemanovi došla trpělivost a odebral se do vedlejší místnosti.
Poté Sobotka už bez prezidenta oznámil, že demisi vlády podá k 20. květnu a volební období chce dokončit s novou vládou, ve které budou současné strany, ale bez Andreje Babiše.
Fotogalerie: - Přijetí Sobotky na Hradě
O den později si demisi zase rozmyslel a oznámil, že prezidentu Zemanovi navrhne odvolání ministra financí Babiše, k čemuž jej od počátku nabádala opozice.
V následujícím týdnu kauza pokračovala mnoha ostrými výroky ze všech stran, které vyvrcholily demonstracemi proti Miloši Zemanovi a Andreji Babišovi. Bohuslav Sobotka demonstrantům osobně děkoval.
Fotogalerie: - Miloši, odejdi z Hradu
Fotogalerie: - Proč? Proto!
Andrej Babiš nakonec připustil, že z vlády odejde, a navrhl za sebe náhradu. Sobotka navzdory předchozím slibům opět otočil a oznámil, že on vládu opouštět nebude.
Babišovu náhradnici, náměstkyni Alenu Schillerovou, ale Sobotka odmítl s vysvětlením, že je Andreji Babišovi příliš blízká. Po dalších několika dnech a silných výrocích premiér akceptoval návrh na jmenování poslance Ivana Pilného. „Vládní krize je u konce a dál už nebudeme otravovat lidi,“ uzavřel Andrej Babiš.
VOLEBNÍ VZPOMÍNKY A PERLY – CELÝ SERIÁL PL.CZ
Ten okamžitě poté začal volný čas využívat k cestám po republice a předvolební kampani. V té se hnutí ANO velmi dařilo. Ať to byla kniha Andreje Babiše „O čem sním, když náhodou spím“, populární předvolební tour, kde předseda rozdával koblihy nebo točil zmrzlinu, nebo chytře zvolený billboardový slogan „změnu dotáhneme“, hlásící se k úspěchům Sobotkovy vlády.
Fotogalerie: - Babiš v Moravskoslezském kraji
Zato Bohuslav Sobotka vyšel z květnové krize se značně poškozenou reputací, což se projevilo i na propadu preferencí ČSSD. Po červnovém zasedání ÚVV ČSSD tak Sobotka oznámil odchod z vedení strany. Vládu prý dovede k volbám, ve kterých ale už kandidovat nebude. Za volebního lídra byl vybrán ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
ČSSD představila nepříliš srozumitelné heslo „Dobrá země pro život“, snažila se oprášit téma boje proti zdravotním poplatkům, které nikdo nechtěl, a slibovala nepříliš konkrétně levicovou klasiku v podobě navýšení minimální mzdy nebo změnu výpočtu důchodů.
Fotogalerie: - Drakiáda ČSSD
Do čela krajských kandidátek strana nasadila lidi, jako byl Lubomír Zaorálek, Milan Chovanec nebo Michaela Marksová, kteří v Sobotkově vládě patřili k těm méně populárním.
Nakonec ČSSD několik týdnů před volbami dorazila aféra s koncesemi na těžbu lithia. Ačkoliv dnes ČSSD tvrdí, že tato aféra na ni byla před volbami „ušita“, vývoj předvolebních preferencí ukazuje, že ani bez ní by nejspíš nedopadla o mnoho lépe. Na druhou stranu kauza rozpoutaná ministrem průmyslu Jiřím Havlíčkem opravdu nepředvedla nejsilnější vládní stranu v dobrém světle.
Ministr průmyslu několik týdnů před volbami bez zájmu veřejnosti podepsal společné memorandum s firmou European Metals Holdings, sídlící v daňovém ráji na Britských Panenských ostrovech, týkající se těžby lithia v lokalitě Cínovec v Krušných horách.
Memorandum podle kritiků bylo spíše „předkupní smlouvou“ a dávalo firmě se značně problematickým zázemím do budoucna velmi rozsáhlé sliby a garance ohledně těžby a zpracování tohoto cenného kovu (jehož význam měl v budoucnu ještě stoupat) v jednom z nejperspektivnějších nalezišť na světě.
Na dohodu, jež se mohla jevit pro ČR jako extrémně nevýhodná, upozornili poslanci KSČM a ve vypjatém předvolebním čase (zpráva se objevila čtrnáct dní před volbami) vyvolala rozsáhlou debatu, kde padaly hlasy o tunelování a rozprodávání republiky.
Psali jsme:
Několik dní před volbami se kvůli kauze „lithium“ ještě jednou mimořádně sešla končící Sněmovna a jednání přineslo v horké fázi předvolební kampaně mnoho dramatických výstupů. Celkové vyznění aféry bylo i kvůli nejistému vysvětlování ministra Havlíčka pro ČSSD velmi nepříznivé.
Výsledkem bylo pouhých 7,27 procenta hlasů, čímž se strana vrátila k ziskům, které si připisovala před nástupem Miloše Zemana do svého čela. „Pravděpodobně jsme měli celou dobu více mluvit s lidmi o tom, co děláme,“ krčil rameny lídr Zaorálek.
Fotogalerie: - Zklamání v Lidovém domě
Psali jsme:
Z dalších sněmovních stran se povedlo celkem výrazné zlepšení ODS, která skončila na druhém místě s 11,32 procenta. Kromě programu „Silný program pro silné Česko“ k tomu nejspíš podstatně přispěla i osobní popularita jednoho z kandidátů.
Václav Klaus mladší, syn zakladatele strany, sice kandidoval v Praze, ale měsíce před volbami objížděl celou republiku a jeho osobní program „Braňme normální svět“, stejně jako jeho pravidelné články na serveru Novinky.cz, měly mimořádnou popularitu, která se nejspíš přenesla i na jeho stranu.
Vztahy mezi Klausem a vedením ODS ale byly i po úspěšných volbách zjevně chladné a napjaté, což po necelých dvou letech skončilo vyloučením poslance ze strany.
Naopak jiné ze sněmovních stran si před volbami prošly celkem dramatickými zvraty. Hnutí Starostové a nezávislí, které se do Parlamentu dostalo na kandidátce TOP 09, se rozhodlo opustit spojenectví poté, co se předsedou „TOPky“ stal Miroslav Kalousek.
Protože si však nebyli jisti, zda se do Sněmovny dostanou samostatně, domluvili si „Starostové“ společnou kandidátku s lidovci. Jako koalice ale tehdy ještě museli získat deset procent hlasů, což na počátku přišlo jako splnitelný cíl, ale postupem času a volebních preferencí byly obě strany stále nervóznější.
Nakonec několik měsíců před volbami spojenectví skončilo, když si jejich představitelé navzájem přes média posílali výčitky a do voleb podali kandidátky samostatně.
Jediným výsledkem spolupráce tak byl velkolepý předvolební klip předsedů Gazdíka a Bělobrádka o Péťovi a Pavlíkovi, kamarádech ze Skautu.
TOP 09 se osamostatnila a v kampani sázela na osvědčené pilíře svého marketingu, jako byla akce „na pivo s Karlem“.
Fotogalerie: - S Karlem neuhneme
Mimo zájem hlavních médií se zdatně dařilo budovat popularitu Tomiu Okamurovi, který založil hnutí Svoboda a přímá demokracie a nakonec jej dokázal dovést přes desetiprocentní hranici.
Fotogalerie: - Okamurova jízda po Valašsku
Fotogalerie: - Okamura vyrazil na severní Moravu
A nakonec došlo i na jednu „volební kometu“. Od voleb 2010 je tradicí českých voleb nástup nějaké zcela nové strany, která zazáří s protikorupční rétorikou. V roce 2017 to byli Piráti, kteří šli do voleb s kritikou nejrůznějších politických nešvarů a heslem „Pusťte nás na ně“.
Vlasatý a prostořeký předseda strany Ivan Bartoš se stal naprosto unikátním politickým zjevem, který na sebe strhával pozornost, kamkoliv přišel. A kampaň, řízená zkušeným politickým marketérem Jakubem Horákem, kombinující nadšenou energii nováčků s celkem profesionální organizací, dokázala úspěšně vyvolat dojem svěžího větru. Přesto asi málokdo čekal, že to dotáhnou až na třetí místo se ziskem 10,79 procenta.
Konečné výsledky představovaly naprostý triumf především pro Andreje Babiše. Po odchodu ze Sobotkovy vlády se vrátil ziskem 29,64 procenta a jednoznačným prvním místem. V rozpětí 5–11 procent se naskládalo osm dalších stran.
TOP 09 a STAN postoupily jen o několik desetin, a Sněmovna tak měla rekordní počet stran. To naznačovalo, že najít většinu bude velmi náročné.
A jak to bylo dál, to si ještě všichni pamatují...
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
