To ale padla kosa na kámen. Zatímco jiní Českou televizí na pranýř postavení mávnou rukou nad obsahem pořadu, který v průměru sleduje necelých 70 tisíc diváků, advokát Tomáš Nielsen nelenil a podal za tuto dehonestující reportáž stížnost k Radě ČT. Ta se dostala k projednávání stížnosti až na červencovém zasedání, protože si vyžádala stanovisko tvůrců reportáže. Vedoucí Redakce plánování a analýz ČT v této reakci hájil označení Zdravého fóra za antivaxerské a dezinformační tím, že Ministerstvo školství na svém webu polemizovalo s některými texty Zdravého fóra, které zpochybňovaly testování žáků ve školách. Dále argumentoval stanovisky některých neziskových organizací, které označily stránky Zdravého fóra jako dezinformační.

Je nepřijatelné, aby se v ČT pomluvený nemohl hájit

Obhajobou reportáže, z níž naprosto evidentně čpěla snaha znevážit ve veřejném prostoru někoho s odlišným názorem a bez uvedení jakýchkoli důkazů, u radních neuspěl. „Rada ČT konstatovala, že pokud Česká televize označí někoho jako dezinformátora, jako učinil pořad Newsroom ČT24 iniciativě Zdravé fórum, je nutné věc doložit. Tím, že doloženo nebylo nic, a navíc ani nebyl dán prostor poškozeným osobám zveřejněným v reportáži a osočeným z dezinformátorství k jejich vyjádření, byl porušen Kodex ČT. Konkrétně došlo k porušení článku 5.3 Kodexu České televize, kde se klade důraz na to, aby aktérům událostí byl v publicistických pořadech dáván ucelenější prostor k vyjádření argumentů, jimiž zdůvodňují své postoje,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz předseda Rady ČT Pavel Matocha.

U radních nezabodovalo ani tvrzení České televize, že právníku Tomáši Nielsenovi nebyla dána možnost se k uvedeným nálepkám vyjádřit, neboť už na ni nebyl časový prostor. Dětinskost takové výmluvy vyniká o to víc, když připomeneme, že reportáž měla rekordní stopáž 18 minut a 30 sekund, a jednalo se tak o suverénně nejdelší příspěvek tohoto vydání pořadu. „Je naprosto neakceptovatelné, aby pomluvený či negativně zobrazovaný subjekt, zejména v případech tak citlivých jako je v současnosti obvinění z šíření dezinformací, nedostal v daném pořadu prostor k vyjádření s odůvodněním na malý časový prostor reportáže, jako se to stalo v případě reportáže v pořadu Newsroom ČT24, na níž si pan doktor Nielsen oprávněně stěžoval,“ upozorňuje Pavel Matocha.

Radní se shodli na porušení kodexu, ředitel musí reagovat

Ani k výše uvedenému stanovisku, ani proti konstatování, že došlo k porušení Kodexu ČT, nevystoupil žádný člen Rady ČT, nikdo z radních nehlasoval proti. „S výjimkou radního Martina Doktora, který se zdržel hlasování, všichni ostatní přítomní radní hlasovali pro. Považuji za důležité zdůraznit, že pro hlasovalo i všech šest nových radních,“ podotýká předseda Rady ČT. Pochopitelně se nabízí otázka, co z porušení Kodexu ČT vyplyne pro autory reportáže, její schvalovatele, nadřízené, pořad samotný i Českou televizi. „Rada požádala generálního ředitele, aby jí do 20. srpna 2022 sdělil, jaké z uvedeného závěru Rady ČT vyvodil důsledky, a to jak směrem k autorům reportáže, tak směrem k osobám zmíněným v reportáži,“ prozrazuje pro ParlamentníListy.cz Pavel Matocha.

Psali jsme:

Poplatky za ČT úplně zrušit. Proč tohle máme financovat? Experti hovoří o informační tmě, ať si na ni přispěje Brusel

Covid a Putin. Hnízdil křtil knihu, padla vážná podezření

„Kdy to chce Fiala řešit?!“ Akce profesora Berana a dalších, které má ČT na „black listu“. Hlava na hlavě. Vysoce výbušné informace

Tohle vám v TV nepoví. Profesor Pirk ke covidu. Za opatřeními je ještě jiný úmysl

Z osob zmíněných v reportáži se to pochopitelně týká imunoložky Zuzany Krátké. Záběry na ni ve screenu jejího rozhovoru pro ParlamentníListy.cz provázela slova redaktorky ČT: „A ještě jeden příklad, Zdravé fórum. Mezi své příznivce šíří třeba nebezpečný výmysl, že třetí dávka očkování je zbytečná“. Přitom v rozhovoru o zbytečnosti třetí dávky žádná taková slova nepadla. Zuzana Krátká ovšem poukázala na to, že opakovaná aplikace staré vakcíny nic nového organismus nenaučí. Současně zdůraznila, že pro rizikové skupiny a další ohrožené je třetí dávka určitě prospěšná. Přesto redaktorka veřejnoprávní televize její slova interpretovala tak, že třetí dávka je zbytečná a udělala z toho „nebezpečný výmysl“.

Nenechali si vymluvit, že protilátky po infekci dlouho chrání

„Jsem úplně normální imunolog. Pracuji v rutinní klinické laboratoři, kde například zjišťujeme přítomnost protilátek proti alergenům, stanovujeme množství lymfocytů v krvi, zjišťujeme, zda nemáte nějaké znaky poruchy imunity a podobně. V tom, co dělám a co mě živí, patřím mezi poptávané odborníky, nejsem no-name, ale zase ani ne hvězda mezinárodního věhlasu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zuzana Krátká. Ví se o ní, že ráda dělá „aplikovaný výzkum v rutinní laboratoři“. „Nejde o ‚akademickou vědu‘, nenahradíme velké klinické studie, ale umíme sbírat data z naší rutinní praxe, dělat tak ‚sondy‘ pro případnou velkou vědu. Je to důležité, protože můžeme i tímto způsobem tlačit obor dál,“ vysvětluje.

S příchodem covidu začala zcela spontánně řešit vyšetřování protilátek proti koronaviru. „Podílela jsem se třeba na zpracování jihočeské séroprevalenční studie s Martinem Kubou, která na rozdíl od Prevalu Mariána Hajdúcha vyšla a byla publikována. Preval akademici do dneška nedokončili,“ připomíná. Pak se ale rozhodnutím odborníků v americkém Centru pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) nebo v Evropské lékové agentuře (EMA) rozvinula myšlenka, že protilátky jsou k ničemu a nic nedokazují a že jediné, co musíme, je očkovat. „My, laboratorní pracovníci ve SMIS, jsme úkol nepochopili správně a nenechali jsme si vymluvit to, co jsme si už ověřili v laboratoři, a dál jsme trpělivě vysvětlovali, že protilátky jsou znakem prodělané infekce a že lidé, kteří je mají, jsou dlouhodobě chránění před infekcí a hospitalizací,“ konstatuje Zuzana Krátká.

Data ČT nezajímala, zato sáhla po nálepce dezinformátorky

„Po příchodu omikronu jsme slevili z té infekce, protože jsme viděli, že omikron tito lidé chytí, ale také jsme viděli, že hospitalizováni nebudou. A, jak tady na Parlamentních listech víte, dlouho a mockrát jsme řešili, že očkování funguje jen krátkou dobu a lidé dříve či později onemocní. A ještě jsme upozorňovali na to, že po očkování hrozí zdravotní komplikace. Toto vše bylo považováno za dezinformaci, i když to byla pravda podložená daty,“ zlobí se. „Českou televizi, ale třeba ani pana Moláčka z Deníku N tato data nezajímala, byla jsem pro ně dezinformátorka. Byla jsem jak auto jedoucí v protisměru na dálnici. Prostě mě museli izolovat a byla jsem označena za dezinformátora. Tvrdit v té době, že v protisměru jedou všechna ostatní auta, ne já, bylo marné,“ připomíná, jak si během covidu počínal mainstream.

Uplynulo pár měsíců, během nichž se ukázalo, že jede celou tu dobu správně vpravo, zatímco ostatní auta se začala otáčet. „Pořád jsem ale ta divná, ještě dlouho bude vadit, že jsem nesklopila hlavu a nešla s davem. Samozřejmě je škoda, že jsem nemohla mít rozhovory o všem tom zajímavém, co jsme zjistili. Vadí mi pokles reputace v mém oboru, vadí mi ztráta přátel. Ale to není to nejdůležitější. Štve mě, že jsme nevybojovali svobodu neočkovaným dětem, co měly imunitu po nemoci, ale musely být kvůli nesmyslným nařízením ministerstva v karanténě. Štve mě, že se imunní studenti museli naočkovat kvůli bydlení na koleji či účasti na výuce. Hlavně těmto lidem by se měla Česká vakcinologická společnost, jako hlavní dirigent vakcinace, a všichni zodpovědní politici, jako strůjci opatření, omluvit,“ míní imunoložka.

Na Kavčích horách by se měli probrat a jednat korektně

Sáhnout do svědomí by si však měli i na Kavčích horách. „Česká televize by se měla konečně probrat a měla by začít jednat korektně a dávat prostor všem. Protože ona sama si může ověřit, kdo v minulosti lhal a kdo měl pravdu. Přece to nemám být já, imunolog, kdo tu pravdu hledá. To je práce novinářů, a ti na nějaké hledání pravdy rezignovali. tak ať se proberou a konečně to napraví. Ať třeba zjistí, proč tolik lidí najednou v mladém věku umírá na infarkt. Ať pátrají po tom, kdo rozhoduje o tom, že se musí sportovci očkovat, když chtějí startovat na velkých závodech,“ vybízí veřejnoprávní novináře.

Těch témat, jimiž by se měli za peníze koncesionářů v redakci zpravodajství a publicistiky České televize zabývat, by bylo podstatně víc. „Proč jim není divné, že profesor Chlíbek a Česká vakcinologická společnost doporučují očkovat čtvrtou dávkou zdravotníky mladší 60 let, když EMA toto výslovně nedoporučuje? Jak je možné, že si nevšimli, že zmizely přehledy hlášení nežádoucích účinků po očkování ze stránek Státního ústavu pro kontrolu léčiv právě teď, když riziko nežádoucích účinků s každou další dávkou stoupá? Já se s křivdou, která na mně byla udělána, nějak srovnám, ale bylo by fajn, kdyby média už konečně začala dělat svoji práci pořádně,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Zuzana Krátká.

Psali jsme:

Pozor: ČT pokárána za urážku „dezinformátor“. Černé na bílém

Šlachta na stopě: Nejen Wollner. Padla i další jména z ČT

6 očkovaných se nakazí, 4 ne. Zpřísnění: Doktorka utnula Vojtěcha

Takhle teď přežijete. Cyril Höschl na poslední chvíli vystoupil před publikem

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.