Pančelko, já se s rouškou škrtím. Jdu kakááát. Učitelka ze vsi má dost: Vy šašci!

15.09.2020 10:29

Marie Ropková, učitelka a sportovní trenérka z Dolního Újezdu, označila premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho kolegy ministry za šašky a konstatovala, že nehodlá čekat na jejich „vyblití“. Kvůli rouškám na školách.

Pančelko, já se s rouškou škrtím. Jdu kakááát. Učitelka ze vsi má dost: Vy šašci!
Foto: Hans Štembera
Popisek: Děti si hrají před školou, ilustrační foto
reklama

Dolní Újezd je obec ležící v Pardubickém kraji s necelými dvěma tisíci obyvateli. I tady musí děti ve škole nosit roušky a paní učitelka Marie Ropková na sociální síti Facebook napsala, co si o zavádění roušek ve vzdělávacích institucích myslí.

Anketa

Mělo by Česko stavět další bloky jaderných elektráren?

88%
12%
hlasovalo: 8407 lidí

„Tak máme roušky zpět ve školách. Prej to včera někdo rozhod, že už od dneška... bez příprav... BUM,“ napsala pedagožka Marie Ropková na sociální síti Facebook. „Sedím včera v práci a přemýšlím, co napsat rodičům... že v televizi říkali či na Seznamu psali? Přeci nemůžu čekat na oficiální vyblití těch šašků, to už budu mít po pracovní době, a vzhledem k trenérským povinnostem budu moci zprávu rodičům napsat až pozdě v noci... to si asi těžko někdo přečte...,“ pokračovala.

Ale rodiče děti si pravděpodobně přečetli v různých médiích, že mají poslat děti do školy pro jistotu s rouškou, takže byli připraveni.     

Jenže to byl teprve začátek rouškového cirkusu, jaký popsala paní učitelka.

„Pančelko, hele... Já mám s koníkama... Mně to padá... Jak se to sundává?... Uděluji první instrukce... Roušky si dáme všichni do pytlíčků... Neeee, děcka, moment, neee k té čisté roušce, do prázdnýho sáčku... Já nemám... Ale jo, určitě je v aktovce... Já nevím, kde ho mám... Anetko, mrkni do aktovky, určo mamka dala do nějaký kapsičky... jeeee, pytlík od sváči na to neber, Radime... pančelko, já mám pytlík asi v šatně... tak si pro něj, Pepíčku, dojdi... Anetko, nebreč, já ti pytlík půjčím...,“ pisovala barvitě situaci.

Prozradila, že se ve třídách opravdu děje to, co rodiče, kteří mají doma děti školou povinné, stejně tušili. Děti si roušky porovnávají, znovu a znovu je berou do ruky, mají je volně položené na lavicích a tak podobně.

V takové situaci však rouška může přestat plnit svůj účel. A tak paní učitelka rezignuje na výklad českého jazyka a povídá si s dětmi o rouškách.

A přichází přestávka.

„Na záchod se musí s rouškou... ou... znovu matleme roušku z pytlíků a pádíme. Během minuty jsou zpátky... rovnou z wecka si znovu oběma rukama sundávají roušku z obličeje... pančelko, já se škrtím... zachraňuju Patrika od smrti udušením, uzel rozvázán... Děcka, nejdřív ruce umýt, pak roušku sundat, jak jsme si říkali... otočím se a vidím Janičku, jak si rve svou roušku do pytlíku, který jsem předtim půjčila Anetce... Janičko, to není tvůj pytlík... já vím, jenže já ten svůj nemůžu najít... pančelko, tahle rouška je taková zimní, já si vezmu jinou... než stihnu zareagovat, že je to zbytečné, Bohunka si rve svou špinavou roušku do pytlíku k těm čistým a vytahuje jinou... znovu vysvětluju...“ popsala paní učitelka krušné momenty.

V další hodině měla přijít na řadu prvouka, ale děti se prý pořád zajímaly jen o roušky. Ptaly se paní učitelky, kolik jich má doma, proč nemá roušku z látky, ale jen tu jednorázovou z lékárny a tak podobně.

Kdo by si myslel, že při hodině tělocviku venku bude větší klid, ten by se podle paní učitellky pletl.

„Venku sundáváme hadry, děti s nima točí jako s lasem, vyhazují je do vzduchu, strkají je na hlavu svým kamarádům... hele, balonek... Mikeš nafukuje prázdný pytlík... jeeee, to umím taky... a tak všichni společně prskají do pytlíků a já si můžu říkat, co chci... marně... Já jsem strašidlo... otočím se... Patriku, panebože... letím k němu jak nejrychlejc můžu... Patrik si totiž nasadil svůj pytlík na hlavu... tak jo, udusí se pytlíkem, ne tkaničkou... naštěstí zabráním včas ostatním to taky vyzkoušet...,“ pokračovala ve vyprávění Marie Ropková.

Před obědem se paní učitelka ocitá na hraně vyčerpání ze samého vysvětlování, jak zacházet s rouškami a popisování, proč není dobré, aby si na nich děti seděly, když je zrovna nemají na obličeji.

U oběda prý všechno pokračuje, jako kdyby skoro nic nevysvětlovala.

„Už vidím Anetku, jak si šňůrky z položené roušky máchá v polívce... pančelko, heleee, já tu mám mokro... na táce je vylitý pití a v něm plave viroodpudivá rouška... já jdu kakááát, huláká Janička a rozběhne se celou jídelnou k záchodům, tam jí dojde, že nemá roušku a plnou jídelnou se vrací zpět, bez ní by to prostě nešlo... konec oběda se blíží a já pozoruju, jak si dětičky z klína z roušky vyklepávají zbytky špatně ukrojeného řízku či brambory... ale ono to je asi jedno, funkci roušky už to stejně nezachrání...,“ poznamenala paní učitelka.

V závěru svého vyprávění zdůraznila, že se vůbec nezlobí na děti, u kterých je toto chování přirozené, ale na šašky, kteří nařizují nosit roušky malým dětem, aniž by si uvědomili, jak to bude vypadat v praxi.

Paní učitelka o rouškách

Paní učitelka o rouškách

Paní učitelka o rouškách

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: mp
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jaromíru Soukupovi málem bouchla hlava z covidu. A ještě mu vynadali

10:11 Jaromíru Soukupovi málem bouchla hlava z covidu. A ještě mu vynadali

Moderátor Jaromír Soukup si myslí, že Andrej Babiš a lidi kolem něj jsou grázlové a lháři. To prý kv…