„Vzhledem k tomu, že to bude ozbrojená jednotka, tak bych si ten konflikt s pašeráckými jednotkami skoro přál. To pašeráctví je obrovsky lukrativní. Dneska neexistuje jiný obor podnikání, můžeme-li to tak nazvat, který přináší takové zisky,“ uvedl také Pánek. „Zásahy proti pašerákům by určitě pomohly. Když lidé utíkají, tak je ženou ven nějaké faktory. Ze Sýrie jsou to například letecké útoky ruských jednotek, lidé se prostě bojí,“ dodal s tím, že zřejmě ruské a Asadovo letectvo podle něj zasahuje i civilní cíle.
Řeč přišla i na Turecko. „V Turecku je situace složitější. Tam je v táborech jenom 15 procent lidí, ostatní lidé žijí v hostitelských rodinách. Pro Turecko ty peníze, které dostává, jsou samozřejmě za zvýšení ochrany hranic, ale zároveň je použije na syrské děti pro umístění do školy,“ řekl Pánek.
Člověk v tísni v Sýrii pomáhá zhruba 170 tisícům lidí. „Jsme jedna z několika organizací. Výběr těch lidí se vytváří společně s místními sociálními odbory, učitelem, starostou. Většinou jsou to rodiny vdov, které se starají o děti, staří lidé. Ale ten výběr příjemců pomoci není jen otázka Sýrie, je to v mnoha zemích podobné,“ podotkl Pánek. O bezpečnost lidí, kteří v Sýrii pomáhají, se stará organizace sama.
Pánek ocenil v souvislosti s pomocí v Sýrii finanční příspěvky Čechů na účet Člověk v tísni. Podle Pánka je zvýšená podpora logická, neboť lidé tím, že nemusí pomáhat „doma“, že problém je pro Čechy velmi vzdálený, dotace do Afriky rádi pošlou. Pánek strach z migrace příliš nevnímá. „Klíčový moment je ten, že česká politika doposud pojímá ten problém uprchlíků jako bezpečnostní záležitost. Česká vláda moc dobře ví, že umíme integrovat, že máme dobře připravená centra, a měli lidi uklidnit,“ pokračoval s tím, že již nyní zde žije dva a půl tisíce Syřanů.
Evropa podle Pánka imigraci potřebuje i z důvodu pracovní síly. „Mluvíme o dvou a půl milionech lidí, které Evropa potřebuje, aby například neklesl její počet obyvatel,“ dodal.
„Co je v životě zcela jednoznačného? Nic,“ řekl Pánek k otázce, jak rozlišit ekonomického migranta od člověka, který pomoc potřebuje. Dle něj jsou však pravidla azylové politiky nastavena tak, že je možné tento problém na devadesát procent řešit a rozpoznat.
Pánek zároveň vyjádřil nesouhlas k plánovanému vzniku Klausovy platformy k migrační krizi, která by sdružovala politické i další subjekty od ODS po KSČM. Platforma by měla vládě pomoci, aby získala mandát od občanů odmítnout přijímání uprchlíků. „Nerozumí solidaritě. Když jste součástí nějaké skupiny, nemůžete být její součástí jen tehdy, když to něco přináší,“ zkritizoval exprezidenta.
A co Pánkova kandidatura na prezidenta, o které se spekuluje? „Na prezidentskou funkci se nechystám, rozhodně ne v nejbližším období,“ uzavřel.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
