Všichni tři pánové podle Šafra šikovně využívají demoralizaci, která se mezi občany postkomunistických zemí ve stále větší míře vyskytuje. Václav Bělohradský pro tento fenomén vymyslel pojem „tekutý hněv“, který je charakterizován větami jako: „Politici kradou. Politici nechali rozkrást veřejný majetek. Řídí nás cizinci. Obyčejní lidé nemají žádné zastání. Novináři lžou. Všude vládne korupce…“
Andrej Babiš prý sice nemá na to, aby formuloval ideologii ústupu podobně, jako učinil Orbán v Maďarsku a Putin v Rusku, disponuje však jinými „přednostmi“, které nedostatečnou myšlenkovou výbavu nahradí. „Má peníze na politický marketing a mimořádnou schopnost formulovat útoky na `užvaněný parlamentarismus` slovníkem, kterému rozumí skutečně každý. A také dokáže nakupovat příznivce a zavazovat si velké množství lidí. Trpí patologickou rozpínavostí, kterou u něj nemůže zastavit vůbec nikdo, protože je to diagnóza,” popisoval ve svém článku v časopise Týden Šafr.
Podle mínění novináře vůbec nevadí, že Babiš není schopen nabídnout vizi, která by se opírala o národní či duchovní tradici, jelikož v českém prostředí po něčem takovém není poptávka. Čechům prý stačí, že lídr hnutí ANO nabízí efektivní stát.
„Babišizace je jen naší národní variantou putinizace a orbánizace postkomunistické společnosti. Národy, které mají podobný vývoj a shodné znaky, se chovají jako spojené nádoby. Naše spojení na Východ je velkou zátěží a nepříjemným faktem. Ale je tu. A je to potřeba pojmenovat. Jde totiž o útok na naši svobodu,“ myslí si Pavel Šafr.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
