Úvodem Týdne v médiích se Petr Žantovský vrací k podle něj zásadnímu a dlouhodobě otevřenému tématu svobody slova a svobody projevu, které se v české politice opakovaně vykládá velmi rozdílně podle toho, kdo je právě u moci. Připomíná, že předchozí Fialova vláda považovala za svobodu slova především názory, které opakovaly její vlastní doktríny. „To, co se s nimi neztotožňovalo, už svobodou slova v jejich pojetí nebylo,“ naznačuje. Současná vláda ANO, SPD a Motoristů se podle něj zatím staví k tématu jinak a deklaruje snahu svobodu slova chránit před jejím ohrožením. „To zní sympaticky,“ říká Žantovský, zároveň ale dodává, že teprve praxe ukáže, nakolik tato deklarace obstojí v reálných krocích.
Právě proto podle něj stojí za pozornost velmi blízké zahraniční poučení, konkrétně z Německa. Tamní vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozšiřuje pravomoci kontrolních orgánů státu. Jde o takzvaný zákon o transparentnosti politické reklamy. Má implementovat evropskou směrnici TTPA do německého právního řádu a jeho deklarovaným cílem je právě zvýšení transparentnosti, dohledatelnosti a kontroly financování politických sdělení na internetu. Žantovský dodává, že německý návrh v podstatě navazuje na známé nařízení Evropské unie Digital Services Act (DSA), jehož deklarovaným smyslem má být ochrana uživatelů digitálních sítí a online služeb. Podle něj se však v praxi ukazuje, že realita je jiná.
Fráze o „ochraně demokratických procesů“, jimiž je zákon zdůvodňován, a argumentace nutností plnit evropské povinnosti podle Žantovského naznačují, že někdo z centra Evropské unie začíná členským státům diktovat, jak mají demokratické procesy vypadat, co si pod nimi představit a jaké povinnosti z toho vyplývají. „Je to v podstatě další projev cenzurní snahy, a to v nejmocnějším státě Evropské unie, což je hrozivá skutečnost,“ konstatuje mediální analytik.
Klíčovou roli v nové architektuře má sehrát Spolková agentura pro sítě (Bundesnetzagentur), která už dnes dohlíží na digitální prostředí v rámci pravidel Digital Services Act. Podle návrhu by mohla nařizovat kontroly firem a subjektů šířících politickou reklamu, pokud by dospěla k závěru, že nesplnily předepsané informační povinnosti. Zásadní zlom představuje institut takzvaného bezprostředního nebezpečí, kdy by kontroly mohly probíhat i bez předchozího soudního povolení.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.


