„Ústředním tématem letošního fóra je výzva pro Evropu, která potřebuje strategii, aby zůstala konkurenceschopná na globální úrovni tím, že využije svou kolektivní sílu, zajistí si strategickou autonomii a bude utvářet pravidla mezinárodního řádu, místo aby se jim pouze přizpůsobovala. Je to výzva pro Evropu, aby se stala klíčovým hráčem,“ uváděli organizátoři dvacátého ročníku mezinárodní bezpečnostní konference GLOBSEC, která se po mnoha letech v Bratislavě podruhé koná v Praze.
Zde jí poskytl záštitu nejen ministr zahraničí Jan Lipavský, ale také prezident Petr Pavel, který se také stal nejvýznamnějším z řečníků prvního dne.
V atmosféře, kdy se na sociálních sítích diskutovalo o vládním materiálu, který pro příští summit NATO vyjadřuje podporu navýšení výdajů na obranu ze současných dvou procent HDP až na pět procent, prezident Pavel během tiskové konference jasně řekl, že pro něj je pět procent „ospravedlnitelných“.
GLOBSEC na potřebu investic do obrany upozorňuje dlouhodobě. Právě zde vloni Ursula von der Leyenová poprvé hovořila o významu obranného průmyslu a ujišťovala, že pro českou ekonomiku je to mimořádná příležitost. Europoslankyně Danuše Nerudová nám pak v lobby hotelu vysvětlovala, že inovace z obranného průmyslu se následně transferují a vydělávají na tom všichni občané.
Letos prezident Pavel hned na úvod hovořil o „Marshallově plánu pro Ukrajinu“, který je příležitostí pro evropské investory. Je podle něj třeba, aby zde západní firmy cítily příležitost, ne obavy.
Současně Petr Pavel hovořil o potřebě aktivity a akceschopnosti, v čemž na něj navázali v dopoledním bloku i Volodymyr Zelenskyj a Petr Fiala.
Petr Pavel potom také vystoupil na společné tiskovce s americkým generálem na penzi Johnem Allenem, který řídí projekt GeoTech, představený na loňském ročníku GLOBSEC. Jde v něm o využití technologií k zajištění bezpečnosti a jeho hlavní tváří za českou stranu je podnikatel Petr Pudil.
Petr Pavel k tomu řekl, že „technologie mění a určují náš život, a kdo je ovládá, ten bude určovat pravidla“. A proto by je měl ovládat Západ, ne Rusko nebo Čína, které by je mohly zneužívat. „Technologický vývoj bychom měli využívat k dobrým věcem,“ uvedl prezident Pavel.
Hlavním problémem je podle něj velká mezera mezi bouřlivým rozvojem technologií a těžkopádným vznikem pravidel pro jejich užívání. Allen k tomu přidal, že pokud prezident členského státu NATO nabádá k rychlejšímu přijímání moderních technologií, tak je to významný moment.
Dva generálové (jak je během dotazu s nadsázkou nazval zástupce New York Times) se nakonec shodli, že velkým vzorem v implementaci a využívání moderních technologií je dnes pro všechny Ukrajina.
Američtí oligarchové ze sociálních sítí...
Z dalších témat poutala pozornost třeba debata „Svoboda médií v odolné společnosti“, kterou s mediálními profesionály vedla Věra Jourová. Mimo jiné zde proti varováním zkušených žurnalistických tváří vyjádřila naději, že nějaký geniální evropský podnikatel dokáže postavit sociální síť, která se postaví těm zámořským a bude nabízet skutečně svobodný prostor.
Uznala totiž, že i když sociální sítě coby bývalá místopředsedkyně Evropské komise kritizovala, pořád jde o důležitý prostor pro svobodu projevu.
Současně ale Věra Jourová využila debaty k jasnému vyjádření, že svoboda slova se má týkat pouze lidí, nikoliv toho, co vyprodukuje umělá inteligence. „Pokud budeme chránit boty, tak Rusko ušetří za živé trolly,“ poznamenala k tomu.
Tato debata zaujala také i dotazem z publika, jak budeme čelit nebezpečí „amerických oligarchů“, ovládajících sociální sítě. Z pódia na to zaznělo důrazné upozornění, že ne každý úspěšný podnikatel je oligarcha.
O americké administrativě se spíše mlčelo, jen občas zazněly takové poznámky jako od moderátora jednoho z panelů Roba Camerona, dlouholetého pražského dopisovatele BBC, který z pódia pronesl, že „lidé jako J.D. Vance opravdu nejsou naši přátelé“.
Mnohem více se všemi tématy, panely a agendami prolínalo Rusko, třeba Josef Síkela si i v diskusi o vztahu EU s globálním Jihem našel prostor pro prohlášení, že „jsem člověk, který vyrůstal v okupované zemi, a Putin je pro mě válečný zločinec a jediný viník“.
Ruský plyn? Učte se u české vlády
Z konsensu se vybočilo jen občas. Během odpoledne se v panelu o rozšiřování Evropské unie moderátorka několikrát velmi ostře hádala s pozvaným ministrem Nemenjou Starovičem ze Srbska, kterému připomínala, že jeho země koketuje s Ruskem a má problém s lidskými právy. Poněkud to kontrastovalo s jejím přístupem k zástupcům Ukrajiny a Bosny a Hercegoviny, kteří jej na pódiu obklopovali.
Na jeho vysvětlování, že ruský plyn Srbsko odebírat musí, protože jako malá země nemá příliš velké možnosti a alternativní potrubí přes Bulharsko se teprve staví, zareagovala v sekci dotazů z publika redaktorka Respektu, která mu doporučila, aby se ohledně odstřihávání od ruského plynu učil u české vlády.
Se srbským ministrem pro integraci přinesou ParlamentníListy.cz o víkendu Půlnoční rozhovor.
Druhé vzrušení přítomným připravil Balász Orbán, který vystupoval v sále Madeleine Albrightové během posledního večerního panelu k aktuálnímu vývoji transatlantických vztahů. Vzhledem ke známým kontaktům Budapešti na think tanky a kluby stojící za Donaldem Trumpem se čekalo něco poněkud jiného, než u jiných řečníků a hlavní politický poradce maďarského premiéra to zcela naplnil.
Srbský prezident Alexandar Vučič, obvykle považovaný za hlavního „rebela“ jakéhokoliv evropského setkání, do hotelu Forum dorazil pouze na soukromá setkání. V panelové diskusi bude vystupovat v pátek, kdy bude diskutovat k tématu Evropské unie a jejich partnerů s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem, s bývalým rakouským kancléřem Alexandrem Schallenbergerem a s veteránem slovenské i unijní diplomacie Miroslavem Lajčákem.
Začátek druhého dne má ale obstarat český ministr Jan Lipavský s kolegy z Ukrajiny a z Rumunska.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 6 čtenářů)
Mají se Srbové učit energetické politice u Fialových ministrů?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
tirhonza
_profil_top.jpg)
