A Hájek pokračuje v paralelách s rokem 1939, mezi nacistickým Drang nach Osten a dnešním „vývozem demokracie“. Stejně jako tehdy jsme prý součástí velké evropské říše, se statutem bezmocného protektorátu, zástupy iniciativních kolaborantů a rodícím se podzemním odbojem. Slovensko se od nás opět odtrhlo, aby mohlo spolupracovat ještě horlivěji. A opět se válečný stroj rozjíždí na sever od nás - v Polsku, které si opět nalhává, že je „regionální velmocí“.

Totalita říše je maskována formálními demokratickými procesy, z nichž některé, například Evropský parlament, těžko nazvat jinak než jako „výsměch“.