Pohledem do čtvrteční MF Dnes začíná Petr Žantovský své pravidelné ohlédnutí za tím, co ho v uplynulém týdnu zaujalo v médiích. Už delší dobu si všímá, že deník dává celou jednu svou stranu k dispozici mladým přispěvatelům pod názvem „Studenti píší noviny“. „Je to docela sympatický projekt, jde vždy o stránku tematizovaných příspěvků, řekněme článků, od středoškoláků, a tentokrát byla věnována islamismu. A musím přiznat, že jsem se lehce vyděsil. I když nevím, zda skladba článků byla způsobena výběrem redakce nebo jestli naši mladí občané většinově skutečně tak přemýšlejí,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Jen jeden ze čtyř článků uveřejněných na této straně podle něj vyjadřuje celkem racionálně mínění, že multikulturalismus se neosvědčil. „Píše se v něm, že připouštění nesourodých kulturních prvků bezhlavě ze všech koutů světa do středu Evropy, která je kulturně a nábožensky dlouhodobě usazená, je velmi riskantní a velmi nebezpečné. Ten příspěvek je skutečně velice vyvážený, dokonce k mému překvapení je vypointován i s jakousi obranou amerického zvyku, který nastal po pádu Dvojčat, to znamená takového zpřísnění imigračního režimu, který jde někdy až na hranici určitých absurdit,“ konstatuje mediální odborník.
Západní civilizace si koleduje, když se neumí rozdělit s chudým světem
Naprosto odlišné pocity měl ze zbývajících tří článků, u nichž se pozastavil mimo jiné i nad tím, zda k nim titulky vybírali sami autoři nebo redaktoři, kteří texty redigovali. „První článek nese titulek ‚Problém není islám, ale zoufalství chudých lidí‘. To mi připomnělo slavnou větu jednoho českého intelektuála, který – když naletěli islámští teroristé na Dvojčata v New Yorku – napsal v Literárních novinách článek pod titulkem Hlad žene vlky z hor. To mělo znamenat totéž, že tedy západní civilizace si svým bohatstvím a svou přežraností říká o tyhle věci, když se neumí rozdělit s chudým světem, takže vlastně radikalizuje různé bojůvky či islamistické skupiny, takže jsme si to vlastně vykoledovali sami,“ připomíná Petr Žantovský text filozofa Erazima Koháka.
Psali jsme:
Přitom upozorňuje, že nejde o nějakou konspirační teorii, ty vypadají jinak a zastávají je jiní autoři. „To je normální bolševická představa o tom, že ten, kdo se svou prací nebo svým úsilím dopracoval určitého stupně materiálního dostatku, je povinen ze svého dostatku dotovat ty, kteří se ho nedopracovali. A to ať už v důsledku nějakých objektivních, řekněme historicko-společensko-geografických souvislostí, což je příklad třetího světa, nebo kvůli své vlastní liknavosti, neschopnosti nebo nechuti pracovat, což je příklad různých sociálně exponovaných skupin v České republice,“ vysvětluje mediální analytik.
Základem je přesvědčení, že kdo má, musí dávat těm, co nemají
Bolševické přesvědčení o tom, že ti, co mají, musejí dávat těm, co nemají, je základem multikulturalismu. „A také základem všech těch neskutečných levicových nesmyslů, kterých jsme svědky od konce šedesátých let. A mě fascinuje a trochu děsí, že v tomto duchu přemýšlejí i mladí lidé. Autorem tohoto článku má být údajně student nějaké průmyslové školy z Brna, ale to, co napsal, je běs. Za zmínku stojí i článek s titulkem ‚Násilí nevychází z islámu, ale z evropských kolonií‘. Z něj se dozvíme, že islám, jak je nyní vnímaný, není důsledkem toho, že ve Svatých knihách přikazuje zabíjet jinověrce, ale je to proto, cituji: ‚Islámské státy byly dlouho britskými a francouzskými koloniemi, proto tam byl zastaven vývoj, který by jinak směřoval k podobnému procesu, jaký se odehrával v Evropě‘,“ uvádí Petr Žantovský.
Podobným procesem odehrávajícím se na starém kontinentu autor míní jakýsi racionalismus, částečný sekularismus a podobně. „To mně přijde jako hodně ujetý názor a hodně ujetá myšlenka a přemýšlím, co tedy autora ze střední průmyslové školy v Praze na Proseku v té škole učí. Protože to, že byly v nějaké části světa v minulosti nějaké kolonie, znamená leda to, že se odtamtud odčerpávalo přírodní bohatství, ze Západu se tam dovážely léky, technologie a nějaké, řekněme, know-how, i když se to tehdy tak nenazývalo, tedy způsoby pokročilejší výroby, než byla ta středověká, která tam byla do té doby. Můžeme se bavit o tom, jestli to bylo správně nebo ne z hlediska mentality těch národů, ale zcela jistě to nemělo žádný vliv na výklad Koránu a různých podobných věrouk,“ míní mediální odborník.
Může jít o hlubší propagandistickou vlnu retra multikulturalismu
Zbývající článek je z dílny studentky gymnázia v Ústí nad Labem, která je sama původem z Pákistánu a píše, že žila v nějaké menšinové islámské komunitě. „Také ona samozřejmě odsuzuje násilí, ale tvrdí, že násilí nevychází z Koránu. Tak nevím, jestli ten Korán, jenž vyšel v České republice v barevném provedení na pěti stech stránkách a je k mání v každém druhém knihkupectví a který mi tedy teď leží na stole, je jiný Korán než ten, který četla slečna z gymnázia v Ústí nad Labem pákistánského původu. Protože v Koránu, který vydali v České republice, jsou skutečně súry, jež vedou k zabíjení jinověrců a chování se tímto způsobem k těm, kteří nerespektují jediné přípustné muslimské přesvědčení,“ podotýká Petr Žantovský.
Důvodem, proč se věnuje tomuto tématu, není jen to, že se pozastavuje nad tím, že mladí lidé mohou mít tyhle názory. „To je sice zvláštní, ale je to asi odpovídající tomu věku, který je revoluční, snaží se být humanistický a takový ohleduplnější, než máme my, skeptikové. Ale to, že se tento typ článků zveřejňuje v centrálním tisku a v takovém rozsahu, může svědčit o tom, že se tím může sledovat také nějaká hlubší propagandistická vlna jakéhosi retra toho multikulturalismu, které tady zavádějí někteří političtí činitelé. Vzpomenu pana Dienstbiera, pana Zaorálka, pana Sobotku a jiné příznivce těchto levicových koncepcí. A tohle jako by jim hrálo do noty,“ myslí si mediální analytik.
Na Le Penovou se plive, vrhač Molotovových koktejlů je ctěn
Z toho má obavy, protože když dostane stránku s těmito názory do rukou někdo, kdo se tím méně zabývá, tak si řekne, že naši mladí to vidí takhle, takže to zřejmě takové zlo nebude. „Ale to je docela omylné a zavádějící vyústění toho problému. Myslím si, že povinností novinářů je uvádět věci do souvislostí. A když už tedy nechají studenty napsat tyhle názory, tak by tomu docela svědčil nějaký redakční komentář, který by například obsahoval jakousi alespoň drobnou analýzu specifik tohoto věku a tohoto typu autorů, abychom si uvědomili, že to nejsou pravdy vtesané do kamene, ale jenom jakési nahodilé střípky reality,“ doporučuje Petr Žantovský.
Další část svého zamyšlení shrnuje pod jednotným titulkem „Dvojí metr“ a začíná pořadem Horizont ČT24, v němž jsme se dozvěděli, že francouzskou političku Marine Le Penovou podporují nějací lidé s minulostí neonacistů. „To je špatné a vypovídá to něco o tom, jak si také lze vykládat její politickou filozofii. Ale už naše mediální hlásné trouby neřeknou, že třeba slavný ultralevicový, zelený europoslanec Daniel Cohn-Bendit, původem Francouz, dnes zasedající v Evropském parlamentu za Německo, byl maoista, byl to jeden z lidí, kteří na barikádách v osmašedesátém v Paříži házeli po policistech Molotovovy koktejly a dlažební kostky,“ připomíná mediální odborník.
Dienstbierovská levice chce všechno opanovat, jiný názor nepřipouští
Daniel Cohn-Bendit opravdu byl příznivcem maximálního použití násilí. „A zcela jistě mu nebylo úplně proti mysli sympatizovat s bojůvkami typu Rote Armee Fraktion, a to je dnes velmi ctěný člen Evropského parlamentu. To už ale naše média neřeknou. Naše média jsou skrz naskrz levicová, Českou televizí počínaje a zdaleka nekonče. Je zajímavé, když se bavíme o levicovosti a pravicovosti, že někteří levicoví publicisté, třeba z Haló novin, mají pocit, že se na levicové názory nedostává. Oni mají pravdu svýma očima, protože názory lidí kolem Haló novin skutečně v mainstreamových médiích nezaznamenáte. Do České televize je nepouštějí, do Českého rozhlasu rovněž ne,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
O tom, má-li to tak být či nikoli, se v minulosti už vedly debaty. „Já mám za to, že to tak nemá být, protože bychom se možná konečně dozvěděli, co je a co není levicové. Protože to, co říkají lidé z okruhu Haló novin, je jeden typ levice, ten tradiční. A to, co říkají lidé z České televize navázaní myšlenkově na ty Dienstbiery, tak to je taková moderní amalgámovitá středolevicová postmoderní politická frakce, která vlastně žádnou myšlenku nemá. Smyslem dělení na levici a na pravici je to, že ta či ona část politického spektra drží nějakou myšlenku. Ale tenhle amalgámovitý přístup žádnou myšlenku nemá. Jeho jediná myšlenka je: ‚Musíme vládnout, musíme všechno opanovat, my jsme jediní, kdo mají pravdu‘,“ konstatuje mediální analytik.
Ruské vojenské cvičení je demonstrací síly, cvičení NATO ale ne
„Lidé na skutečné levici nebo skutečné pravici říkají: ‚Jsme přesvědčeni o tom, že naše pravdy jsou cennější, jsme o tom ochotni argumentovat a jsme ochotni za to bojovat‘. Ale tenhle amalgámovitý střed, liberálně-levicový se mu někdy říká, za žádné pravdy nebojuje, protože není ochoten bojovat. Není ochoten podstupovat volební půtky, má elitní přesvědčení o tom, že je vyvolen k tomu všem vládnout. A to je něco, co naši společnost provází už od časů Václava Havla. To jsem sice odbočil, ale ono to souvisí s tím, proč se naše média chovají takhle, proč na jednu stranu mají vyhrocený, velmi ostrý názor a opovrhují třeba Le Penovou, ale na druhou stranu lidi jako Cohn-Bendit nechávají žít. To je neustále ten dvojí metr,“ poukazuje Petr Žantovský.
Dvojí metr ale zaznamenal i v úterním zpravodajství soukromé televize Nova, když byla řeč o tom, že se skupina bojových plavidel ruského vojenského námořnictva přesunula do Lamanšského průlivu, kde uspořádá vojenské cvičení. „Jaksi mimoděčně jsme se dozvěděli, že souběžně tam u skotského pobřeží probíhá cvičení zemí NATO, kterého se účastní třináct tisíc vojáků a nevím kolik plavidel. A Nova ve svých zprávách konstatuje, že to ruské cvičení je ruská demonstrace síly. Už ale neřekne, že cvičení zemí NATO je demonstrací síly zemí NATO. Proč?“ podivuje se mediální analytik nad tím, že stejná událost není hodnocena stejným způsobem.
Konvoj ruských motorkářů versus nedávný americký vojenský konvoj
Připomíná, že k něčemu podobnému docházelo v dobách studené války, kdy byl svět rozdělen na dva tábory. „Většinou ta cvičení byla reciproční a odehrávala se na obou stranách železné opony víceméně ve stejném čase a bylo to vzájemné strašení, vzájemné řinčení zbraněmi a ukazování svalů. To patří, bohužel, ke smutným prvkům studené války a dokazuje to, že teď jsme ve studené válce, naštěstí zatím jen studené. Ale není to nic příjemného. Nevím, které z těch dvou cvičení začalo o pět minut dříve než to druhé, nicméně obě dvě jsou demonstrací síly. Ale naše média hodnotí těmito v podstatě odsuzujícími slovy jenom to ruské cvičení. A to se mi nezdá být správné,“ přiznává Petr Žantovský.
Stejně tak si počínala Česká televize, když přinesla informaci o chystaném konvoji ruských motorkářů pod názvem Noční vlci. „Dozvěděli jsme se, že to je demonstrace ruského imperialismu. Tak přemýšlím, jestli ten konvoj amerických tanků byl demonstrací amerického imperialismu, nebo co to bylo. To už jsme se nedozvěděli. Ale tady jsou nějací motorkáři, kteří jsou skrz naskrz dobrovolní lidé, kteří nejsou organizováni žádným vojenským štábem, o nichž si můžeme myslet, co chceme, že jsou to provokatéři, násoskové, že mají sklony k násilnostem, já nevím co všechno. Mohou nám být kulturně sympatičtí nebo nesympatičtí jako američtí Hells Angels nebo jiné motorkářské gangy, ale že by to byla demonstrace ruského imperialismu?“ klade si mediální odborník otázku.
Stavět barikády proti Nočním vlkům by mohl být zajímavý kšeft
Konvoj motorkářů je demonstrace ruského imperialismu, konvoj amerických tanků není demonstrace amerického imperialismu. „Nebo jak to tedy je? To nám Česká televize nesděluje. Mám k tomu takovou hezkou glosu, berme ji jen jako velmi málo ironicky míněný pokus o inspiraci. Doporučil bych Václavu Marhoulovi, aby se domluvil s veřejnými prostředky, nechal si zaplatit velké peníze a stavěl barikády proti těm projíždějícím ruským Nočním vlkům. To by byla správná demonstrace našeho náležení k západnímu kulturnímu okruhu, kdybychom tu teď postavili barikády, koneckonců barikády jsme měli v květnu 1945, proč bychom je neměli v květnu 2015. Sice pravda proti někomu jinému, ale to je jedno. Pro pana Marhoula by to byl zajímavý kšeft…“ domnívá se Petr Žantovský.
Ve čtvrtek se z vysílání České televize dozvěděl od české eurokomisařky Věry Jourové, že „je třeba se dívat, s kým se mladí lidé baví na sociálních sítích“, což se týkalo domněnky, kterou sama vyřkla, že se nějací Češi účastní bojů v barvách Islámského státu. „Ta domněnka se údajně nepotvrdila, Ministerstvo zahraničních věcí ji popřelo jako neprokazatelnou, nicméně paní Jourová vyzývá, abychom cenzorovali účastníkům internetové komunikace sociální sítě. To je velice závažná věc. Víme, že v útrobách Evropské unie se chystají různá opatření na regulaci obsahů internetových sdělení, ať už to jsou obsahy mezilidské komunikace na sociálních sítích nebo ať už jsou to obsahy interaktivní či byznysové povahy,“ upozorňuje mediální analytik.
Od sledování komunikace na sociálních sítích je blízko k cenzuře
Na internetu lze najít návod, jak sestavit bomby, jak sehnat drogy, takřka cokoli, ale na to by měl myslet trestní zákon. „Nicméně Evropské unii podle mě nejvíce leží v žaludku obsahy internetových zpravodajských serverů, které přinášejí trochu jiné typy informací, než jaké servírují eurounijní nebo jednotlivé národní propagandy. A paní Jourová tedy asi mimoděčně, nepodezíral bych ji, že to bylo promyšlené, prozradila, že tohle je unijní eurokomisariátní téma, a že se tedy budeme dívat, s kým se kdo baví na sociálních sítích. Odtud je velice blízko k cenzuře, a tudíž k totální likvidaci posledních zbytků svobody slova a svobody médií. Nevím, jestli si to někdo uvědomuje. Čeští novináři to zatím takto nekomentují, a to je velká škoda,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Pro závěrečnou drobnou zmínku ho v souvislosti s přetrvávající debatou o České televizi inspirovaly její úterní Události s téměř desetiminutovou reportáží o tom, jak Češi pijí pivo. „Hleděl jsem na to opravdu nevěřícně. Vůbec jsem nepochopil, co vedlo dramaturgy či editory k tomu, aby se tam deset minut mluvilo o tom, kolik vypijí Češi za rok piva, jaké pivo pijí, z jakých pivovarů. Už jsem jen čekal, že dojde také na technologické detaily o svrchním a spodním kvašení a podobné ptákoviny. To se skutečně hodí do nějakého zájmového magazínu někdy odpoledne nebo v noci, ale co to dělá v hlavním zpravodajství České televize, to jsem vskutku nepochopil,“ přiznává mediální odborník.
Na řecký ekonomický kolaps nebyl čas, ČT řešila české pivo
Nakonec si to vysvětlil tím, že to je záměrné vyplácávání času, aby se zpravodajství České televize nemuselo zabývat skutečně problematickými událostmi. „Takže ve stejném čase, kdy se řešilo deseti minutami české pivo, řecký ekonomický kolaps se řešil pouze v crawlech, které běžely dole na obrazovce. Obecně se zásadním událostem, které se okolo nás dějí, média věnují buďto pouze propagandisticky, viz Islámský stát, viz Ukrajina, nebo se jim pro jistotu nevěnují vůbec, aby k tomu nemuseli zaujmout stanovisko nebo aby si to prostě a jednoduše usnadnili a nemuseli zjišťovat informace, které by potřebovali k žurnalistickému sdělování. A to jsme znovu zpátky u toho, co tady vždy říkáme, že čeští novináři jsou v první řadě velice líní a až teprve potom úplatní,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
