Deska byla na nádraží odhalena loni v listopadu. Připomíná pohnuté historické období republiky, které předcházelo vyhlášení protektorátu a začátek druhé světové války. Současně je uctěním památky občanů tehdejšího Československa, kteří se postavili nastupujícímu nacismu nebo se stali jeho obětí.
Henleinovci se tehdy zaměřili zejména na ty, kteří aktivně vystupovali na obranu republiky, zapojili se do protinacistických akcí nebo pomáhali československým orgánům udržovat v pohraničí klid a pořádek. Do konce roku 1938 podle statistik muselo z pohraničí odejít více než 114.500 Čechů, 11.500 německých antifašistů, 7000 Židů a přibližně tisíc osob jiných národností. Vyhnaných a jinak postižených bylo zřejmě ještě mnohem více. Nucené stěhování v českých zemích pokračovalo i po válce, kdy museli obnovené Československo i své majetky opustit téměř tři miliony Němců a desítky tisíc Maďarů.
Masarykovo nádraží bylo pro umístění pamětní desky zvoleno kvůli tomu, že právě sem přijíždělo v září a říjnu 1938 mnoho vlaků s uprchlíky z pohraničí, kterým zde byla poskytována pomoc. Nádražím tehdy prošlo podle odhadů na 300.000 lidí.
Představitelé evropských mocností Adolf Hitler, Benito Mussolini, Édouard Daladier a Arthur Neville Chamberlain podepsali 29. září v Mnichově dohodu, která plně akceptovala německé územní požadavky vůči Československu. Den poté československá vláda mnichovský diktát přijala. Tehdejší republika přišla o Sudety, další území připadla Polsku a Maďarsku. Sousedé zabrali Československu třetinu území i obyvatelstva a takřka 40 procent průmyslové kapacity.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
