Poslanec Evropského parlamentu svá slova o globálním oteplování dokládá nevídanými přírodními katastrofami, se kterými jsme se letos potýkali nejen na našem území. „Už dva týdny to máme černé na bílém. Tornáda, ničivé záplavy nebo požáry, které jsme viděli na jihu Evropy, budou s postupující klimatickou změnou častější,“ upozorňuje.
Dalším potvrzením jsou data, která přinesl mezinárodní vědecký tým z klimatického panelu: „Vyhodnotil stohy dat a desítky různých modelů a projekcí. A došel k jasným závěrům: klimatická změna mění takzvaný velký vodní cyklus, ten je intenzivnější a projevuje se častějším extrémním počasím,“ pokračuje Peksa.
Tyto procesy pak místo relativně vyváženého podnebí přinášejí extrémní sucho střídané bleskovými povodněmi, při kterých se voda do vysušené, erodované půdy nestihne vsáknout. Nemluvě o obřích škodách na majetku a bohužel i ztrátách na lidských životech. „To všechno jsou důsledky nebývale rostoucí teploty na planetě, kterou způsobují skleníkové plyny vyprodukované průmyslem, energetikou, dopravou a další lidskou činností,“ upozorňuje europoslanec na problematiku.
I když přesně nevíme, jak rychle klimatická změna postupuje, díky těmto zmíněným faktorům již dnes podle Peksy sami vidíme, že už se tak prakticky děje.
Další vývoj máme podle něj v rukou my – my všichni, co chodíme k volbám. „Naše státy a politici v příštích deseti letech rozhodnou o podobě světa, ve kterém by měli zakládat rodiny kluci a holky, kteří se letos narodí.
Málokterá generace má takovou výsadu, takové technologické možnosti, tolik dat a přesných scénářů, takovou zodpovědnost. Až se budou psát učebnice dějepisu o naší době, bude tam napsáno – věděli, co hrozí, mohli to ovlivnit, měli k tomu dostatek nástrojů, informací i technologických možností,“ říká pirátský politik, že rozhodujeme o tom, jestli ta kapitola skončí dobře, nebo ne.
Máme však prý stále naději to změnit. „Teď můžeme udělat opatření, díky kterým bude planeta mít za třicet let nejhorší fázi za sebou. Můžeme výrazně snížit emise skleníkových plynů, zbavit se závislosti na fosilních palivech, modernizovat ekonomiku a průmysl, především ty sektory, které klima zatěžují nejvíc.
Můžeme méně plýtvat energií a využívat zdroje šetrnější k přírodě. Můžeme přírodě pomoct, aby dokázala odbourat víc CO2 z atmosféry – to je možné třeba díky lesům.
Jako Evropa můžeme ukázat směr všem ostatním globálním hráčům, to je příležitost, jaká tu nebyla skoro od pádu železné opony. Tohle všechno můžeme udělat teď a vrátí se nám to ve stavu naší planety za třicet let,“ vyjmenoval Peksa řadu z možností, jak klima chránit.
V kontextu toho zkritizoval „populistický přístup“, kdy nikdo za nic nenese odpovědnost: „Problém si politici házejí jako horký brambor a jen se hledá, na koho to na poslední chvíli mediálně hodit. Politici, kteří klimatickou krizi ignorují a zlehčují, nám zadělávají na pořádný průšvih. Za pár let budou krčit rameny a koukat, na koho by svedli důsledky. Politika s páteří ale vypadá jinak. Správné je postavit se k tomu čelem a pustit se do práce,“ míní.
Na konec svého shrnutí závěrů výzkumného panelu ke klimatické změně také Mikuláš Peksa přislíbil, že v příštím příspěvku na toto téma doručí podrobný přehled, jak vypadají plány Evropské komise na snížení emisí a udržení teploty pod kontrolou. „Je tam několik zajímavých návrhů, o kterých se v Česku moc nemluví. Třeba právě ty lesy,“ uzavírá europoslanec.
5
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
