Platíte za potraviny více, než byste měli! Toto jsme zjistili, když jsme se ptali na zdražování jídla

„Potraviny budou jedním z cenových tahounů roku. Zvýšení cen čekáme v průměru o tři procenta,“ předpokládal již v lednu hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podobné prognózy před pěti měsíci zazněly i od dalších analytiků, přestože se v odhadech intenzity růstu cen lišily.

„Ceny potravin stejně jako dalšího zboží budou jednoznačně růst. Svědčí o tom prakticky všechny klíčové parametry v české ekonomice, které zvyšují náklady. Napříč odvětvími výrazně rostou mzdy, stále roste cena surovin, jako jsou maso, ovoce a zelenina,“ řekl v podobné lince například generální ředitel výrobce balených potravin Hamé Martin Štrupl.

V té době se ještě nevědělo, že nahoru půjdou hlavně ceny mléčných výrobků a másla. V letošním březnu se cena másla vyhoupla k téměř 44 korunám za čtvrt kila a letos v dubnu byla průměrná cena másla na pultech českých obchodů dokonce 42,15 koruny, zatímco před rokem stálo máslo v průměru 34,70 Kč. Cena másla ale za další dva měsíce opět poskočila a to až na 50 korun.

Deník Blesk ale v souvislosti s máslem přišel s dalším zjištěním: Až obchody doprodají současné zásoby, můžeme kostku másla kupovat až za 70 korun! Údajně proto, že zdražuje cena smetany.

„Způsobil to nedostatek smetany na evropském trhu. Cena této výchozí suroviny pro máslo se vyšplhala k osmdesáti korunám za litr. To znamená, že máslo pod 160 korun za kilogram nekoupíte,“ vysvětlila pro Blesk mluvčí řetězce Makro Romana Nýdrle. Zatím prodejci prý dodávají do regálů to, co mají ve skladech.

Jak však ParlamentníListy.cz zcela náhodně zjistily, ceny některých potravin, a to zejména mléčných výrobků, začaly v řetězci Tesco růst již hned s prvním červencem. Projevilo se to třeba na cenách některých typů italských sýrů, které ale řetězec prodává pod svou značkou. Zvláště pro důchodce je však růst ceny másla hodně bolestivý.

Má to kompenzovat valorizace penzí

„Potraviny jsou kromě bydlení pro důchodce věcí, které prostě nemůžeme ovlivnit. Máme na to vymyšlený mechanismus valorizace penzí, který to kompenzuje, i když ta poslední schválená valorizace proběhne až příští rok. Pro seniory navíc ani neexistují nějaké speciální dávky kromě dávek v hmotné nouzi, které se sice vyplácejí okamžitě, ale pouze v případech, kdy je ohroženo zdraví anebo život. Jinak nic, co by penzistům v této oblasti pomohlo, momentálně v našem státě neexistuje,“ poznamenal k tomu pro ParlamentníListy.cz předseda Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes.

„Valorizace ale zatím byla vyšší, nežli inflace. Teď, uprostřed roku ovšem nevíme, jaká inflace bude před Vánoci a zda to vyrovná právě valorizace,“ zdůraznil dále Pernes s tím, že Rada seniorů v rámci cen potravin častokrát směrem k politikům opakuje, že by se měla u potravin snižovat DPH.

„Politické strany sice deklarují snižování DPH na potraviny, ale nikdo zatím neví, zda to i fakticky udělají. A pokud ano, tak odkdy ty změny budou platit. Ovšem otázkou je, zda by se nestalo to, co nastalo u léků, kde se taky snížilo DPH, ale lékárníci si stejně rozdíl nechali,“ zmínil Pernes s tím, že momentální zdražení se ale týká jen pár položek, navíc se teď mluví „pouze“ o výrazném zdražení másla, ovšem těch položek potravin, které se měří v cenovém reprezentantu, je víc. „Je jich 168, takže jde tady o položku jednu ze 168. Prostě člověk si nekoupí dražší máslo, ale za to si koupí něco jiného, levnějšího,“ dodal.

I podle Miroslava Koberny z Potravinářské komory ČR (PKČR) jde v případě ceny másla spíše o hodně humbuku, protože trend zdražování másla zasáhl celou Evropu a navíc není ojedinělý.

„To je prostě cenový vývoj! Co se ale proti tomu dá dělat? Když v současnosti máslo není, tak je pak logické, že jdou ceny nahoru, a to jak u výrobců, tak v obchodě. Možná, že za dva měsíce cena másla zase půjde dolů. Kolísání cen u másla a dalších mléčných výrobků je poměrně běžný jev, takže já nevím, kde vzal Blesk vizi o 70 korunách, i když neříkám, že to není možné,“ řekl ParlamentnímListům.cz Koberna, který je ředitelem pro programování a strategii PK ČR.

„Poptávka po máslu je, másla je celoevropsky – a pravděpodobně i celosvětově – nedostatek, no tak se to na cenách projevuje. Zatím nemůžeme říci, že to je trvalý jev. Takové výkyvy, ať už nahoru, nebo dolů, tady byly a nepochybně i budou! Třeba před dvěma třemi roky bylo máslo za pětadvacet korun a také se nad tím nikdo nepozastavoval, že je nějak moc levné,“ zmínil dále Koberna.

„Potraviny jsou výborné téma a média se tomu věnují, pokud nemají, o čem psát. Ale pozor! Potravinářská komora ČR upozorňuje na to, že Česká republika má v porovnání s jinými zeměmi dražší potraviny, než by měla mít. To platí obecně, není to o zvláštní položce,“ řekl zástupce Potravinářské komory a na dotaz, „kdo za to může“ a „kdo by tedy s tím mohl něco udělat“, odvětil:

„Samozřejmě, že by s tím mohla něco udělat vláda, ale i Parlament. Politici by se třeba mohli podívat na to, jak vypadají marže obchodníků v ČR a jak vypadají od nás na západ, zda tam náhodou nejsou poloviční v porovnání s Českem. Nesmíte se ale při tom dívat na cenu deformovanou o slevové akce, ale srovnávat cenu plnou. Pak zjistíte, že v Německu jsou srovnatelné potraviny levnější, nežli v Čechách. Sice někdy jsou ve finále i v ČR levnější, ale to je leckdy způsobeno tím, že se do toho napočte velký objem slevových akcí, které v Německu zpravidla neprobíhají. A cena za ty slevové akce je ta nižší kvalita oproti Německu,“ přiznal také zástupce Potravinářské komory.

Podle něj by mohly tuzemské řetězce jít s cenou klidně o dvacet procent dolů na trhu, aniž by se cokoliv změnilo.

„Jenom by klesly jejich zisky,“ poznamenal. A co se týče kvality potravin, tak v Česku podle jeho soudu chybí důsledný tlak na řetězce.

„Řešení je. Nejen na straně politiků, ale i dozorových orgánů, výkonné sféry... Pod svá křídla by si to měly vzít politické reprezentace a měly by se umět shodnout na důsledném a systematickém tlaku ve směru na řetězce. Co prodávají, za kolik to prodávají, jestli nešidí spotřebitele, zda si neúčtují neslušné marže, neslušné přirážky a podobně,“ dodal Miroslav Koberna.

Není to černobílé!

Podobné myšlenky sdílí i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj obrázek „zdražování potravin“ není rozhodně nikdy černobílý.

„Teď jsme zrovna v období, kdy rostou ceny mléčných výrobků, ale jsou i jiné skupiny potravin, kterých se zdražení zase netýká. Takže dohromady to dá sice tři procenta, o nichž jsem hovořil na počátku roku, ale meziroční tempo (inflace), které vidíme teď, tak bude zřejmě platit i pro druhou polovinu roku. To, že v nevolné komoditě dojde k nějakému výkyvu jako nyní u másla, tak to se stát může, ale není to historicky zdaleka poprvé. Několik let zpátky jsme takovou situaci také měli, dokonce před Vánoci, ale později cena téhož výrobku, tedy másla, zase klesla. Asi jsme teď v nějaké vlně, ale považuji za poměrně nepravděpodobné, že by cena másla vylezla až na 70 korun za kostku,“ zdůraznil Sobíšek pro ParlamentníListy.cz.

To, že zaznamenáváme růst ekonomiky ale prý nemá se vzrůstajícími cenami potravin žádnou souvislost.

„Není žádná závislost mezi růstem cen potravin a výkonem ekonomiky. Potraviny jsou z hlediska poptávky neelastické, což znamená, že jíme pořád stejně, ať se ekonomice daří, nebo nedaří. Ale problém spíše vidím v jiné věci: potraviny jsou jednou z těch skupin zboží, které lidi kupují téměř každý den a na jejichž výkyvy v ceně jsou extrémně citliví. My tomu říkáme a dokonce počítáme tzv. vnímanou inflaci, která zahrnuje jenom položky, které vidíme téměř každý den. A tato vnímaná inflace je skutečně o něco vyšší, než je index spotřebitelských cen, jak nám ukazuje Statistický úřad. Před rokem to bylo zcela obráceně, tam dokonce byla vnímaná inflace záporná. Ale je to už lidská vlastnost, že když ceny klesají, tak to lidi nechává v klidu, a když začnou – byť o nějaké malé procento – růst, tak se o tom začne mluvit. Takže tady u toho vidím spíše psychologickou rovinu, nežli ekonomickou,“ doplnil Sobíšek.

Strany slibují, že DPH pro potraviny sníží...

Jak ale s cenou potravin chtějí bojovat politické strany? Tak třeba hnutí ANO chce DPH pro základní potraviny (maso, mléko, máslo, chleba, ryby, čerstvé ovoce a zeleninu), snížit z 15 na 10 procentních bodů. Snížení DPH z 21 na 10 procent navrhuje ANO také pro točené pivo.

Podobnou nabídku pro voliče má v portfoliu i ČSSD. Taktéž slibuje, že prosadí u základních potravin – pečiva, mléka, mléčných výrobků, masa, ryb a čerstvého ovoce a zeleniny – nižší daň z přidané hodnoty 10 procent. Podobně uvažuje i KSČM. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa by klidně DPH u potravin mohlo klesnout na pět procent. „Že by konečně na to přišli? My jsme navrhovali, aby to bylo pět procent,“ uvedl nedávno Filip na tiskové konferenci krajských volebních lídrů KSČM na konto hnutí ANO.