Umělá inteligence prezidentova projevu
Klíčová otázka každého novoročního poledne zní: co vlastně čekáme od projevu prezidenta republiky? Tatíčkovské pohlazení po vlasech? Ujištění, že mocnář ještě žije a má nás rád? Ujištění, že ví, co se děje a dokáže pronést pár útěšných slov?
Miloš Zeman měl jednu zásadní výhodu - vždycky řekl něco podstatného, co někoho nadzvedlo a pak se o tom mluvilo, následovala smršť statusů těch, co se cítili uraženi. Výhodou tohoto prezidenta je, že vypadá hezky. Ostře řezané vojácké rysy, šedivé vlasy a vousy a mimika výsadkáře.
Pavlův projev se pohyboval v prostoru od útoku na filosofickou fakultu až po biatlon. Všeho se dotkl. Co považuje on či generativní umělá inteligence, která mu projev napsala, za důležité, bylo možné zaregistrovat jen podle toho, že se u nějakého tématu zdržel o vteřinu déle.
Novoroční projev Petra Pavla. (Screen: ČT24)
Ano, masová vražda na filosofické fakultě byla tragédie. Formálně, povinně, zněla prezidentova slova soucitu, věrohodně apel na to, abychom byli připraveni na krizi, ale nebáli se a odmítli omezování svobod. Opravdové snad bylo jeho zastání se policie v hodinách, kdy všichni hledají viníka. V tom byl prezident neobvyklý a pozitivní.
Líbil se vám novoroční projev prezidenta Petra Pavla?Anketa
Povinně samozřejmě pochválil Evropskou unii a varoval před populisty, kteří, jak je zjevné, mají šanci na úspěch. Kdo je populista? Ten, který si myslí totéž, co většina občanů? Protivládní opozice má šanci, protože lidé chudnou, v zemích "staré Evropy" jsou pouliční nepokoje, problémy s agresivními migranty a další zcela nepřehlédnutelné potíže. Ano, česká exportní ekonomika si nemůže dovolit ztratit preferenční trhy EU. To je pravda a past na všechny zastánce czexitu. Ale Unie, do které jsme vstupovali, byla jiná. Nevyhrožovala. Neměla tendenci zmenšovat vliv malých zemí. Neměla tendenci rozhodovat o nás, za nás, bez nás.
Bylo vidět, že jako "starému naťáckému vojákovi" je mu blízké téma Severoatlantické aliance. Pavel o NATO hovořil s láskou jako o záruce dobra všehomíra, i když už dávno víme, že tomu tak úplně není. Proč ne, je to jeho srdeční záležitost. Stejně jako zbrojní obchody, jako hokej a biatlon.
Povinně se zastavil u mladých. Poněkud zarážející bylo zdůrazňování jejich psychických potíží, které ovšem nevycházejí jen z klimatických změn a nepřetržitého proudu valících se informací. Vycházejí především z ochranářského charakteru rodinné péče, vzdělávání bez výchovy a společenské tolerance lenosti, lemplovství i úchylek. Nejsem si jista, jestli je nutno vnímat všechny mladé jako hroutící se duševní trosky. Matky mých kamarádek přežily holokaust. Přežily. A zůstaly normální. Vrátily se a budovaly stát. Myslím, že oproti tomu je klimatická úzkost naprosto marginální. Naprosto nesrovnatelná. Nepodceňuji duševní problémy, které může mít kdokoliv. V jakémkoliv věku. Ale odmítám, aby se o nové generaci a s ní hovořilo jako o psychiatrických pacientech. Mají si zvykat na reálný svět, na odpovědnost. Rodiče vás nenaučili? Život vás naučí, ať chcete nebo nechcete.
To, že prezident bude opět udělovat milosti opět sám, ukazuje jen na to, jaké ostrakizaci čelil Miloš Zeman. Petr Pavel si asi nepřipadá divně v podivné roli hlavy státu jako domácího zvířátka (a tak si ty milosti zase můžeš podepisovat sám, ju?). To, že jmenoval soudce a ústavní soudce, je prima. To dělal každý jeho předchůdce. Je to taky prakticky to jediné, co prezident mimo jmenování profesorů a velvyslanců dělá.
Byl to formalistický projev z kategorie "vejdi a a neuškoď". Něco musíš říct. Mělo to i všechny atributy Hollywoodu. Prezident - bývalý voják - nabádá národ a otcovsky k němu promlouvá v předtočeném projevu na pozadí svého sídla, do toho znějí zvony a lid je šťastný.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Polanský