Pro Český rozhlas Plus uvedla, že „dokud je Česká republika bude ve svém právním řádu trpět, toto nebezpečí nepomine. Jejich zrušení je – a to bez přehánění – v nejvyšším zájmu českého státu.“ Zamyslela se nad tím, proč je v Česku oheň na střeše okamžitě, když se o dekretech na sudetoněmeckém sjezdu byť i jen hlesne. ParlamentníListy.cz oslovily politiky i odborníky v anketě, ze které vyplývá, že s výroky Lídy Rakušanové jednohlasně nesouhlasí. Například bývalý místopředseda ČSSD a senátor Zdeněk Škromach považuje jejich rušení za naprostý nesmysl: „Benešovy dekrety jsou a budou součástí českých právních norem, protože to je historický fakt a jsou rovněž součástí vypořádání s druhou světovou válkou. Nelze je jakkoliv zpochybňovat, tím bychom zpochybňovali právě ono vypořádání s druhou světovou válkou,“ sdělil redakci s tím, že by téma v realitě současnosti nepřeceňoval. Doplnil, že určitá část politiků v Německu a někteří aktivisté s tímto tématem hrají.

Gazdík: Rušení Benešových dekretů by vyvolalo větší chaos než jejich ponechání

„My jsme jasně řekli, že Benešovy dekrety jsou vyhaslé. S pravomocemi byly použity v určitém čase a dnes jsou v tomto směru nepoužitelné. Nevidím důvod, proč s nimi něco vymýšlet,“ řekl poslanec za ODS Marek Benda. Podle jeho názoru téma už nevyvolává výrazné reakce u politiků. Jednou za čas je otevřou média. S výrokem Rakušanové nesouhlasí ani předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík: „Už jsou součástí právního státu z doby, kdy řešily situaci. Dnes jsou vyčpělé a není důvod je právně řešit. Jejich zrušení by vyvolalo větší chaos než jejich ponechání,“ uvedl Gazdík. Stejně mluví i předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik: „Absolutně nesouhlasím. V okamžiku odstranění z právního řádu teprve nastane nebezpečí a nejistota pro občany v bývalých takzvaných Sudetech,“ řekl.