Podle vašich slov je Občanská demokratická strana zralá na to, aby prošla očistným ohněm voleb, a z dlouhodobého hlediska se jí to nepochybně vyplatí. Podle čeho tak soudíte? A domníváte se, že se straně i přes nepříznivou startovací pozici podaří nyní uhájit prvenství na pravici?

V posledních letech jsem byl velmi znepokojený nad vnitřním fungováním Občanské demokratické strany. Tento svůj pocit jsem opakovaně prezentoval na mnoha vnitrostranických akcích na všech úrovních. Složení kandidátek pro předčasné volby do Poslanecké sněmovny v jednotlivých regionech mně víceméně přesvědčily o tom, že ve straně je stále dostatek osobností, se kterými stojí za to se na jedné platformě potkávat. Jestli tento můj názor sdílejí také voliči, o tom se zanedlouho přesvědčíme. Straně bych samozřejmě přál co nejlepší volební výsledek, ale zároveň je zřejmé, že zejména TOP 09 má našlápnuto na volební výsledek, se kterým bude občanským demokratům přinejmenším silným konkurentem.

Vy osobně dáváte také přednost spolupráci s politickými subjekty s jistou historií a i po posledních sněmovních volbách jste upřednostňoval vznik koalice s ČSSD. Vítáte tak prohlášení strany, že Občanští demokraté vylučují jakoukoli povolební koalici s hnutím ANO Andreje Babiše, Úsvitem senátora Tomia Okamury, blokem Hlavu vzhůru a SPOZ? Z pravicových stran tak totiž zbývá jen spolupráce s TOP 09 a Starosty. Domníváte se, že v předchozím volebním období se spolupráce osvědčila? Podle některých kritiků, a to i z řad ODS, totiž musela v řadě svých programových priorit ODS ustoupit a často dokonce i na úkor idejí strany.

Vámi zmiňované prohlášení je zcela v souladu s mými názory. Nijak nadšeně bych se ke spolupráci s vyjmenovanými politickými subjekty nehlásil. Na druhé straně je pravda, že se zástupci ODS v minulé vládní koalici nechali politiky TOP 09 příliš tlačit ke zdi. V té době jsem se k tomu poměrně hlasitě kriticky vyjadřoval, ale nedomnívám se, že by přímo tato skutečnost byla příčinou vládní krize. Fakt, že politické subjekty v koalici musí slevovat ze svých programových priorit, je nepříjemný, ale přirozený. Otázkou je, kde má toto slevování své meze, které nelze překročit. Myslím si, že pokud Občanská demokratická strana v minulé vládní koalici tyto meze nepřekročila, tak se jim nejméně nebezpečně blížila.

V těchto souvislostech se také domnívám, že vzhledem k podobným prohlášením mnoha politických subjektů navzájem bude novou vládní koalici neobyčejně těžké, ne-li nemožné, sestavit. Osobně bych tipoval, že nás, vzhledem k preferencím voličů a rozmělnění politické scény, po volbách čeká delší angažmá vlády Jiřího Rusnoka.