Touto problematikou v širokých záběrech se zabývá kniha Marka Hrubce nazvaná Od zneuznání ke spravedlnosti aneb Kritická teorie globální společnosti a politiky. Kritizuje sociální, politické a kulturní zneuznání v prostředí globálního kapitalismu a analyzuje, jakým způsobem lidé usilují o spravedlnost od lokální roviny až po rovinu globální. Kniha, která vyšla na sklonku roku 2011, po delší době předkládá celkovou teorii společnosti a politiky od českého autora.

Mimo jiné rozebírá například ve svých tezích právo na vodu. Může se to zdát směšné v zemi jako je Česko, kde většině lidí připadá normální otočit kohoutkem a pouštět litry vody, která je v jiných místech tím nejvzácnějším artiklem. I proto dosavadní mezinárodní dohody o liberalizaci obchodu nesměly a nesmí dosud schopnost žádné země plně toto právo zmenšovat.

„Státy, smluvní strany, které jsou členy mezinárodních finančních institucí, zvláště Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a regionálních rozvojových bank, by měly podnikat kroky, které zajistí, že na právo na vodu bude brán zřetel v rámci jejich politik poskytování půjček a jejich úvěrových politik a dalších mezinárodních opatření,“ připomíná autor Hrubec. Jenže...?