Podle Birjukova se tento projekt opírá o rozvětvenou rodinnou strukturu a expanzi kvalitatvně jiného sociálně-politického a sociálně-ekonomického modelu. Profesor pak dle Skály analyzuje také faktory, díky nimž radikální islám a projekt Islámského státu expanduje zeměmi Střední Asie. 

Mezi tyto faktory prý patří dominantní pozice islámu jako náboženství, jež si uchovává status duchovního bohatství, pak také represivní politika či sociální frustrace a hluboce zakořeněná bída v těchto zemích. 

„IS, jenž není zdaleka jedinou teroristickou organizací, představuje ve své podstatě ultrakonzervativní, násilnickou, transnacionální nábožensko-politickou strukturu s přesně vymezeným cílem. A to v regionu, jehož země pociťují značný deficit rozvojových zdrojů, až na malé výjimky nevynikají vnitřní stabilitou a nenabízejí svému obyvatelstvu příznivé sociální perspektivy. Zatímco s IS přicházejí jisté stabilní morálně-náboženské hodnoty i představy o sociální spravedlnosti,“ popisuje Skála.