ANO začalo vyjednávat o vládě exkluzivně se sociálními demokraty v polovině března. Premiér Andrej Babiš (ANO) v té době vládl v demisi se svým menšinovým kabinetem ministrů za ANO, který byl jmenován loni v prosinci a letos v lednu neuspěl v hlasování o důvěře. Protože kluby ANO a ČSSD mají dohromady v dolní komoře Parlamentu jen 93 poslanců, počítaly subjekty od počátku s tím, že při hlasování o důvěře podpoří kabinet komunisté.
Dubnový sjezd ČSSD měl podle představ obou stran spolupráci definitivně potvrdit, místo toho krátce předtím rozhovory skončily. ANO podle ČSSD odmítlo všechny varianty vládnutí bez Babiše, který čelil a dodnes čelí trestnímu stíhání v případu Čapího hnízda. Babiš také odmítl dát ČSSD záruku, že by v případě i nepravomocného odsouzení odstoupil z funkce. Babiš uvedl, že jednání ztroskotalo na požadavku socialistů získat ministerstvo vnitra, ANO podle něj pro dohodu udělalo maximum.
Prezident Miloš Zeman doporučoval Babišovi jednat o vládě s KSČM a SPD, orgány ANO ale takovou variantu odmítly a apelovaly na obnovení jednání s ČSSD. Sociální demokraté návrh přijali a nakonec kývli na nabídku pěti ministerstev včetně vnitra, které vede šéf ČSSD Jan Hamáček. V koaliční dohodě je pak zakotveno, že v případě rezignace všech ministrů ČSSD musí podat demisi do sedmi dnů premiér spolu se všemi ministry za ANO. "V případě prvoinstančního odsouzení jakéhokoliv člena vlády, pokud ten v přiměřeném čase od vynesení rozsudku neodstoupí, pozbývá tato koaliční smlouva platnosti," stojí dále ve smlouvě.
Zeman jmenoval Babiše podruhé premiérem 6. června, sociální demokraté následně podpořili kabinet s ANO ve stranickém referendu. Pro spolupráci s ANO bylo 58,53 procenta hlasujících. Bezprostředně poté propukl další koaliční spor - Zeman a KSČM začali uplatňovat zásadní výhrady vůči Pochemu. Babiš ho kvůli tomu vyzval, ať o ministerstvo neusiluje, což Poche odmítl. Spor se nevyřešil ani do konce června, kdy Zeman při jmenování vlády pověřil Hamáčka vedením vnitra i diplomacie. Babiš rozptýlil dohady o porušení koaliční dohody či neústavnosti kroku prohlášením, že Zemanovi do čela MZV navrhl alternativně Pocheho i Hamáčka.
Protože Pocheho pražská organizace byla jedním z rozhodujících faktorů úspěchu vnitrostranického referenda, začaly v ČSSD znovu diskuse, zda vládu podpořit při hlasování o důvěře. V den hlasování se podle zákulisních informací definitivně rozhodlo na nebývale vyhroceném jednání poslaneckého klubu ČSSD, kde Hamáček hrozil rezignací. Vládě nakonec chyběl jen hlas exministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) který se omluvil s tím, že nemohl kabinet podpořit kvůli svému svědomí. KSČM pro vládu hlasovala s výjimkou Zdeňka Ondráčka, který to vysvětlil výhradami k programovému prohlášení. Vláda tak získala 105 hlasů. Spor o Pocheho vyřešila koalice v polovině září, kdy ČSSD ustoupila a Hamáček navrhl do čela MZV Tomáše Petříčka (ČSSD).
V listopadu čelila vláda hlasování o nedůvěře kvůli vyjádření Babišova syna, že byl nedobrovolně odvezen na Krym, aby jako spoluobviněný nevypovídal v kauze Čapího hnízda. Premiér to odmítl, syn je podle něj duševně nemocný. Sociální demokraté při vypuknutí aféry nevylučovali žádnou variantu, nakonec se rozhodli vládu podržet a nepřispěli hlasy k potřebným 101 pro vyslovení nedůvěry. Distanc od Babišových kauz dali najevo tím, že ani nehlasovali pro vládu a opustili sál. Babiše počínání koaličního partnera rozladilo, nakonec ho ale akceptoval a uvedl, že bylo výsledkem vnitrostranického kompromisu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk