Mírová dohoda podle něj nicméně musí vzít v potaz územní změny, jaké nastaly od září, kdy bylo v Minsku dohodnuto příměří. To však ani jedna ze stran nedodržovala. "Neznamená to ale, že by vojenské zisky měly být obecně považovány za neměnnou realitu," dodal Hammond, citovaný agenturou Reuters.

Británie souhlasí se stanoviskem Německa a Francie

Právě území dobytá rebely, především pak jejich postup u města Debalceve, jsou údajně problematickou součástí německo-francouzské mírové iniciativy. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande o ní informovali ve čtvrtek a v pátek v Kyjevě a v Moskvě. Hlava Francie se dnes v televizi vyslovila pro zvážení větší autonomie rebelů a území, jež nyní kontrolují.

Detaily případné mírové dohody nebyly zveřejněny. Podle Hammonda nebyla jednání obou politiků s ruským prezidentem Vladimirem Putinem jednoduchá. "Nebylo to tak, že by Rusové řekli 'jasně, fajn, tak to uděláme po vašem'," uvedl Hammond.

Británie podle něj souhlasí se stanoviskem Německa a Francie, že k míru na Ukrajině by nepomohly dodávky zbraní Západem a že jediným řešením krize jsou politická jednání.

Návrh dohody, kterou Hollande označil za jednu z posledních šancí jak předejít válce, prý počítá mimo jiné s větším demilitarizovaným pásmem. Podle francouzského prezidenta by toto pásmo na každé straně demarkační linie sahalo do hloubky 50 až 70 kilometrů.