Policie žádá Sněmovnu o vydání Roznera (SPD) k stíhání

12.12.2018 11:26

Policie požádala Sněmovnu o vydání poslance Miloslava Roznera (SPD) k trestnímu stíhání za výroky o romském táboře v Letech u Písku. Informaci deníku Právo o doručení žádosti policie do dolní komory dnes ČTK potvrdil předseda mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič (KSČM). Výbor se začne žádostí zabývat v úterý. Hnutí Svoboda a přímá demokracie v prohlášení uvedlo, že zásah státního zastupitelství do případu nese znaky aktivismu a vyvolává otazníky nad objektivitou vyšetřování. Poslanci SPD budou hlasovat proti vydání.

Policie žádá Sněmovnu o vydání Roznera (SPD) k stíhání
Foto: SPD
Popisek: SPD - Svoboda a Přímá Demokracie

Na úterní schůzi výbor provede podle Grospiče základní procedurální záležitosti a určí další postup. „Předpokládám, že výbor bude chtít udělat standardní kroky,“ uvedl jeho předseda. Zřejmě pozve na některou z dalších schůzi vyšetřovatele a státního zástupce.

Příležitost vyjádřit se k věci dostane i Rozner. Protože je členem imunitního výboru, bude muset být podle Grospiče vyloučen z jednání výboru pro podjatost. Sněmovní plénum by mohlo o policejní žádosti rozhodovat na lednové schůzi.

Rozner v minulosti při kritice rozhodnutí někdejší vlády o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení „neexistující pseudokoncentrák“. Sešlo se kvůli tomu hned několik trestních oznámení, mířily i na předsedu SPD Tomia Okamuru. Policisté chtějí Roznera stíhat podle deníku Právo pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.

Policie nejprve trestní oznámení odložila. Státní zastupitelství ji ale vrátilo případ k opětovnému prověření. „Zásah státního zastupitelství v tomto případě nese znaky aktivismu a vyvolává otazníky nad objektivitou vyšetřování celého případu,“ uvedla SPD v tiskové zprávě. Rozner podle hnutí nezpochybňoval utrpení lidí v táboře, ale v souladu s názorem SPD zpochybnil „vynaložení astronomické částky na nákup vepřína“. „Poslanci klubu budou hlasovat proti vydání svého kolegy,“ sdělila SPD.

Podle historiků vznikl tábor v Letech v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní tábor pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se tábor změnil na sběrný tábor pro Romy. Prošlo jím 1308 romských mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo, přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Nacisté podle odhadů odborníků vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: čtk

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Češi jsou rasisté, smutní klimatická aktivistka. Tento pocit ji přepadá i v tramvaji. Špatně jí je i z ekonomického růstu

8:10 Češi jsou rasisté, smutní klimatická aktivistka. Tento pocit ji přepadá i v tramvaji. Špatně jí je i z ekonomického růstu

V Česku žijí i lidé, kteří všechno vidí skrze rasu. Například klimatická aktivistka Michaela Pixová,…