„Nejsem si jist, zdali bychom měli vítat uprchlíky s otevřenýma rukama,“ řekl v úvodu pořadu Jeroným Tejc, podle kterého o azyl v zásadě žádají téměř všichni, a to bez ohledu na to, jestli na něj mají právo nebo ne. „Nemusíme to zvládnout ekonomicky, a navíc pokud se nebudou chtít přizpůsobit, mohou vznikat problémy, jako jsou ve Francii,“ podotkl.
Podpořil jej Milan Šarapatka, podle něhož člověk, který nedovoleně překročí hranice, okamžitě porušuje zákon. „Když někdo vstupuje do země bez nějakých pravidel, je to ilegál a navíc může získat dojem, že se tady tak žije. Nemyslím si, že je dobré, aby tady někdo začal svou kariéru tím, že poruší podmínky,“ naznačil Šarapatka, co se mu nelíbí.
Na to reagoval europoslanec Luděk Niedermayer, podle kterého by se za normálních okolností měl uprchlík samozřejmě zaregistrovat. „Ale tohle nejsou normální podmínky,“ připomněl.
Tejc: 400 korun na cestu ven
V další části trojice hostů hovořila o podmínkách pro azylanty. „Myslím, že jsou důstojné. Mají střechu nad hlavou, jídlo, pití a mají kde spát,“ řekl Jeroným Tejc s tím, že kdyby ale přišly desetitisíce lidí, byl by to obrovský problém a v tom případě by se měly posílit hranice a zlepšit boj s pašeráky. S tím opět nesouhlasil europoslanec Luděk Niedermayer, podle kterého podmínky rozhodně neodpovídají vyspělosti naší společnosti. „Dva záchody na sto čtyřicet lidí přece nejsou důstojné, chystám se do jednoho z těch zařízení, abych se ujistil, jak to opravdu je,“ řekl europoslanec.
Podle Tejce jsou imigranti zadržováni, protože o nich nic nevíme. „Nemají doklady, nevíme, jestli to nemohou být opravdu nějací teroristé, ale nevíme ani to, zda nejsou nějak nemocní. Všechno se to musí prošetřit,“ komentoval podmínky pro uprchlíky předseda ústavněprávního výboru. „V Německu to nebude o moc lepší,“ dodal posléze s tím, že tím, když je uprchlík chycen a předán na šedesát dní do uprchlického tábora, stát pouze plní své zákony a závazky. „Otázkou je, dokdy budeme jen tranzitní zemí přitom, jak to pokračuje v Německu,“ poznamenal a vysvětlil i to, proč mají uprchlíci dostávat při opuštění táborů 400 Kč.
„Je to výsledek pozměňovacího návrhu, který má zabránit nějakým možným kriminalitám. Pokud chce dotyčný člověk pryč, může si koupit jízdenku a jet. Samozřejmě bych byl raději, kdyby dostal rovnou tu jízdenku,“ vysvětlil s tím, že to zatím není byrokraticky možné.
RNDr. Luděk Niedermayer
Také USA by se měly podílet na pomoci
V závěru první části dostal slovo i ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek, jenž v televizi propagoval migrační manifest. Ten je podle něho určen české vládě, která se bez ohledu na to, kdo je zrovna u moci, chová nehumánně a nevstřícně.
„Pokud chceme svobodu pohybu, nemůžeme lidi zavřít a zároveň po nich chtít, aby se nám tu nějak integrovali,“ řekl s tím, že by se jim měl umožnit průjezd. „Ekonomický migrant by měl samozřejmě požádat o legislativní proces,“ dodal a vyzval Spojené státy, aby se v této krizi také angažovaly. „Přece jen jsou také spojeny s tím, co se nyní na Blízkém východě děje,“ zakončil svůj výstup v televizi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jzd
