„Já tady mám ty obviněné před sebou a poslouchám jejich příběhy. U něčeho si říkáte – to je holt hra, tu jste si vybrali. Pak si řeknete, jestli to přece jen nejde dělat nějak jinak,“ popisuje Tomáš Sokol v rozhovoru pro MF Dnes.
„Samozřejmě nemůžu po policii a žalobcích chtít, aby každého nosili v náručích, protože někdy je to holt trošku tvrdší. U těch demonstračních zatýkacích akcí si však řeknete: Proboha proč?! Tyhle excesy eskalují. Protože nikdo nepřijde a neřekne: Kamaráde, tady jsi to přepálil tak, že teď za to hrozí postihy,“ dodává.
To je právě jeden z důvodů, proč spoluzaložil Unii advokátů – že z chyb státních žalobců nejsou vyvozeny žádné důsledky. „Všichni se tváří, jako by to bylo naprosto v pořádku,“ kritizuje advokát, který v současnosti zastupuje i manžele Kottovi v kauze Davida Ratha.
„Jsem přesvědčen, že drtivě ty kauzy skončí špatně, nebude to odhalení nějakého zločince, jak všichni očekávají. Představa, že politici, které jsme neměli rádi, konečně dostávají do držky, je špatná a ve své podstatě sebeobžalující. To, co se nyní děje, není žádné konečné zúčtování. Je to jen nějaký stav, kdy se sdělují obvinění,“ předpovídá Sokol.
Dodává také, že u některých lidí v elitních sborech v minulosti našel vlastnosti, pro které by je tam nemohli pustit, kdyby dělali psychologické testy. „Pak tady máme jakousi sféru takzvaných elitních útvarů, i když o významu slova elitní by se daly vést určité diskuse. Tyto elitní útvary jsou naplněny lidmi s vysokou motivací být úspěšný, dokázat svou cenu, prokázat, že odhaluji skutečně závažné věci a že podle svého vnímání chrání společnost. Hodně to zjednoduším. Když někdo vykrade banku, tak ho jistě budou pronásledovat. Ale zrychlí o tři sta procent, pokud by byla naděje, že to byl ministr. Lov na známé je něco, co je vysoce motivuje, byť to nepřiznají, kdybyste jim pálil bok žhavým železem,“ dodává advokát.
autor: pan