Politické školení mužstva. Nezkreslený popis reality je už dnes něčím neznámým. Zkušený televizák kroutí hlavou nad prezentací čínské návštěvy

03.04.2016 16:46

MEDIÁLNÍ HODNOCENÍ Z informování o třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v České republice zaujala analytika Radima Hrehu veřejnoprávní show ČTK, kterou rozjížděli zelení společně s intelektuály na kandelábrech a ostatní „elitou“ národa, zahalenou ve vlajkách Tibetu. Karel Hvížďala zase upozorňuje, že Česká televize má sice prezentovat názory všech stran, ale také má právo se jako samostatný a nezávislý subjekt přiklonit s řádným zdůvodněním na jednu stranu, ať se to vládě, prezidentovi nebo některým stranám líbí, nebo ne.

Politické školení mužstva. Nezkreslený popis reality je už dnes něčím neznámým. Zkušený televizák kroutí hlavou nad prezentací čínské návštěvy
Foto: Hana Brožková
Popisek: Poslední den čínského prezidenta Si Ťin-pchinga strávený v Praze. Ve tři hodiny odpoledne odletěl na jaderný summit do Washingtonu

Ve dvou krajních polohách bylo možné sledovat referování o třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v České republice. Více na očích bylo zpravodajství České televize, v němž jasně převládal kritický tón a cokoli, co dojem z návštěvy mohlo pokazit, bylo adorováno. Protipólem se stalo například informování webu Týden.cz. Mediální analytik Radim Hreha, bývalý ředitel Slovenské televize, jenž byl v roce 2009 zvolen generálním ředitelem ČTK, ale zákulisními manipulacemi mu bylo znemožněno funkci převzít, na tom ukazuje, jak novináři rezignovali na objektivitu.

Show četky rozjížděli zelení a intelektuálové na kandelábrech

Podle jeho názoru veřejnoprávní pravdoláskaři tradičně kloužou podle šablony, která je pro radní a management v ČTK, stejně jako v Českém rozhlase a České televizi i nadále fetišem. „Tím jsou obdobně jako za totality ideologická klišé, která povyšují nad zákon. Přitom většina veřejnosti jim na jejich ‚politické školení mužstva‘ zvysoka kašle, což dokazují průzkumy veřejného mínění. Veřejnoprávní show ‚četky‘ vskutku logicky rozjížděli ‚oblíbení‘ zelení. Společně s intelektuály na kandelábrech a ostatní ‚elitou‘ národa zahalenou ve vlajkách Tibetu veřejnosti nepřesvědčivě připomínají, čím nás taky kdysi uhranul Václav Havel a jeho sekundanti,“ konstatuje Radim Hreha.

Ten upozorňuje, že novináři zcela opomněli, že v Číně jsou některé věci jinak než u nás. Politiky, kterými Češi tradičně pohrdají, Číňané uctívají téměř jako bohy. To samé platí i v běžném životě. Kupříkladu, šéf OKD ani nesní o úrovni přirozené úcty svých zaměstnanců, jakou má šéf malé fabriky kdekoliv v Číně. Tyto aspekty však laureátka Peroutkovy ceny Barbora Šámalová ve službách ČT opomněla divákům sdělit. O to roztomilejší byly její domněnky, že v každé skupině nadšených Číňanů byl nějaký tajný policista či rozvědčík, který tuto skupinu řídil. Inu, když jsou lidé řízeni, mají pocit, že jsou řízeni všichni kolem,“ míní mediální analytik. „Produkce obou subjektů dokumentuje bídu tuzemské žurnalistiky, která i nadále preferuje ohebné lidské charaktery, pro něž je nezkreslené a úplné zprostředkování reality pojmem vskutku neznámým,“ tvrdí Radim Hreha.

Veřejnoprávní média nemají události zkreslovat, ale názor na ně mají mít

I když je přesvědčen, že veřejnoprávní média dávala ve svém vysílání neúměrně prostoru odpůrcům návštěvy čínského prezidenta, protestním akcím a všemu, co mohlo poškodit Miloše Zemana, nepochybuje, že Český rozhlas i Česká televize přijdou se zaručeně relevantními výsledky mediálních analýz, nebo dokonce s výsledky objednaných průzkumů veřejného mínění, které vyvrátí názory či argumenty různých škarohlídů. „Tedy především bývalých komunistů, jakým jsem byl já, ale i generální ředitel ČT, respektive generální ředitel ČTK a mnozí další,“ podotýká mediální analytik. „À propos, módní zadávání různých průzkumů veřejnosti pregnantně dokumentuje finanční pohodu ČRo a ČT. Jejich ředitelé přitom přesvědčují o opaku nejen veřejnost, nýbrž i nezorientované poslance a senátory,“ upozorňuje Radim Hreha.

VŠE O NÁVŠTĚVĚ ČÍNSKÉHO PREZIDENTA NA PL.CZ

Jinak nahlíží na zpravodajství České televize Karel Hvížďala, novinář se zkušenostmi z mediálního prostředí i ve Spolkové republice Německo, kde v letech 1978–90 působil. „Za všemi stížnostmi na naše média je cítit jedna zásadní skutečnost: naše společnost nemá po 25 letech jasně definovanou veřejnou službu veřejnoprávních médií, ani ještě nechápe roli prestižních médií ve veřejném prostoru v demokratické zemi. Ve staré Evropě se po vzoru BBC ustálil po válce postupně převážně v severních zemích ve veřejnoprávních médiích princip zpravodajství a komentářů, v nichž se nemají události zkreslovat a která nemají nic zatajovat. Ale rozhodně to neznamená, že veřejnoprávní média nemají mít na události žádný názor, nebo – jak si myslí někteří naši politici – že mají kopírovat proporcionálně názory politických stran podle výsledků voleb,“ říká pro ParlamentníListy.cz Karel Hvížďala.

ČT a ČRo se mají přiklonit na jednu stranu, ať se to politikům líbí, nebo nelíbí

To by byl nesmysl, protože taková média by byla nudná. „Jejich sledovanost by klesala, což by se některým politikům líbilo: byl by to důvod k jejich zrušení, i když ještě stále jsou v naší civilizaci v Evropě považována za nedílnou součást demokratických institucí. ČT a ČRo mají sice prezentovat názory všech stran, ale nakonec mají právo se jako samostatné a nezávislé subjekty přiklonit s řádným zdůvodněním na jednu stranu, ať se to vládě, prezidentovi nebo některým stranám líbí, nebo nelíbí. V tom, že jsme si veřejnou službu řádně nedifinovali, je v současné době – podle mě – největší problém a používají se různé amatérské výklady jako bič na tato média. Jakmile bude po obou brzkých volbách: parlamentních i prezidentských, měla by se diskuse na toto téma otevřít jak v Parlamentu, tak v médiích,“ domnívá se mediální odborník.

Stejně tak očekává, že by se prestižní média tištěná či internetová, která mají transparentní majitele, měla chovat podobně. „A pokud chceme zachovat liberální mediální prostředí, musíme se smířit s tím, že se v nich vyskytnou i názory krajní. Pokud však překročí zákony, tedy jsou třeba antisemitská, militantně promuslimská či lživě proruská, měly by být na ně podány žaloby a měly by se zakázat soudně, jako se to již děje v některých zemích,“ zdůrazňuje Karel Hvížďala, podle něhož návštěva čínského prezidenta ukázala ještě na další nevyjasněnost. „Jak upozornila senátorka Eliška Wagnerová, tak policie se chovala jako ozbrojená složka prezidenta, což je rovněž špatně, a tím by se měla zabývat vláda i Parlament. Zřejmě byl porušen zákon o policii. My stále nechápeme, o co jde, když se v demokratické zemi hovoří o dělbě moci,“ dodává politický komentátor Karel Hvížďala.

Analytik připomněl, že na Kavčích horách pracují pod antidepresivy

Návštěva čínské hlavy státu budila vášně, a to se projevovalo nejen při informování médií, ale i u politiků v čele s Miroslavem Kalouskem. „Neskrývané či špatně tlumené emoce Miroslava Kalouska jsou nejspíš průvodním znakem dlouhodobého stresu. Vize zaparkování TOP 09 coby neparlamentní strany pod jeho vedením pochopitelně zacloumá duchem i takového politického matadora, jakým Mirek Kalousek nepochybně je. Zoufalost jeho postavení nejlépe vystihuje fakt, že pragmatik jeho kalibru se uchyluje k ideologickým klišé, které kdysi přenechával svým méně kreativním kolegům i kolegyním,“ komentuje pro ParlamentníListy.cz Radim Hreha počínání předsedy chřadnoucí TOP 09, kterou čerstvě na protest proti Kalouskově agresivitě opustil Pavol Lukša, bývalý její dlouholetý místopředseda.

V permanentním stresu ale podle mediálního analytika pracují i veřejnoprávní žurnalisté, zejména na Kavčích horách. „Otevřeně to v roce 2014 přiznali jejich zástupci v televizních odborech. Ti prohlásili, že v dlouhodobě napjaté atmosféře se duševně pracuje těžce. Přiznali dokonce, že se rapidně zvýšila spotřeba antidepresiv indikovaných závodní lékařkou. V prostředí plném strachu, marnosti a beznaděje, kde jsou zaměstnanci i externí spolupracovníci mnohdy nuceni k neúnosné pracovní době, která jim znemožňuje elementární kontakt s rodinami, se prý nedá očekávat žádný profesní růst, tvůrčí invence ani spokojenost z vykonané práce. Odborářští bossové tak omlouvali demotivaci, únavu i pasivitu šířící se kuloáry ČT. Netajili rovněž zklamání z důsledků řídících metod, které předváděl management, do jehož působení prý zpočátku vkládali nemalé naděje,“ připomíná Radim Hreha.

Veřejný zájem je identický se zájmem veřejnosti v totalitních společnostech

Odboráři tehdy nešetřili ani Radu ČT, která se podle nich dlouhodobě nechová jako kontrolní orgán, ale spíš jako obhájce managementu, který do čela televize veřejné služby dosadila. „Na takový kontrolní orgán nemá nejmenší smysl se obracet s jakýmkoli podnětem či stížností. No a jako třešničku na dortu bych připomněl upřímná slova člena Rady ČT Michala Jankovce, jenž potvrdil, že Česká televize se na základě doporučení Evropské komise snaží informovat optikou tradic evropského humanismu a kritického myšlení. Tyto atributy si však vedení televize, stejně jako většina členů Rady ČT, evidentně vysvětluje jinak než většina veřejnosti. Proto se nedivme emocím, které kapou z televizních obrazovek, stejně jako z rozhlasových reproduktorů,“ vysvětluje mediální analytik.

 

V třídenním přívalu slov a informací o Číně a návštěvě jejího prezidenta v Česku mu ve vysílání veřejnoprávních médií nic nechybělo. „Protože jsem vše našel na webech, včetně údajných proruských a snad v krátké době i pseudo pročínských. Nechybělo také proto, že aktuální zpravodajství a publicistika České televize i Českého rozhlasu jsou nastaveny v souladu s veřejným zájmem. Ten je v tomto případě identický se zájmem veřejnosti v totalitních společnostech, v nichž platila a platí doktrína: Čím hůře, tím lépe. Povede-li se managementům ČT a ČRo za obětavé podpory jejich radních udržet dosavadní kurz, veřejnost může mít vyhráno už v příštích parlamentních volbách. Kromě fanatiků z řad pravdoláskařů a extrémních neomarxistů se snad nenajde nikdo, kdo by pochyboval o nutnosti garantování dodržování zákonů o ČRo a ČT beze zbytku. Ty jistě neodporují evropským hodnotám a kritickému myšlení naší veřejnosti,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Radim Hreha.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

Sexuální násilí

Jak se v praxi bude dokazovat, jestli byl k souloži udělen souhlas či nikoliv? Nemám nic proti tomu, že jste změnili zákon, ale k čemu to v praxi bude? Co když jedna si budou strany v tom, zda byl udělen souhlas či nikoliv protiřečit?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Pohlreich zničil dnešní politiku. „Na plný kule...“

11:08 Zdeněk Pohlreich zničil dnešní politiku. „Na plný kule...“

„To, co mně na tom vadí nejvíc, je to, že tady někdo do tebe něco hustí na plný kule a snaží se tě p…