Ačkoli Fajt tvrdí, že s Ministerstvem kultury o svém případném jmenování jednal už od září minulého roku, proti způsobu jeho dosazení do funkce se ozvaly různé hlasy, mimo jiné i z Národní galerie. Fajt ale tvrdí, že po odchodu jeho předchůdce byl pro ministerstvo směrodatný výsledek předchozích výběrových řízení. To bylo samo o sobě legitimní, situace se prý zkomplikovala až následně.
Politizace škodí. Musí skončit
Instituci podle Fajta ničí politizace výběru ředitelů, která není v takové míře v západních zemích běžná. "Pokud něco Národní galerii v minulosti opravdu uškodilo, tak to byla politizace celé instituce. Mnohdy nešlo ani tak o to, co se dělá, ale kdo s kým udělal nějakou dohodu. To je něco, co se podle mého názoru musí změnit," podotýká kunsthistorik.
Galerie potřebuje podle nového ředitele oživit. A to i co se týče personální struktury. Fajt nechce předjímat, jaké změny hodlá v tomto směru provést, ale prozradil, že by rád přivedl tým lidí sestavený zčásti ze zahraničních odborníků. "Pár kreativních a angažovaných lidí, kteří by s sebou přinesli jiné návyky a nový, nezatížený pohled, potřebujeme i dnes," dodává.
Je to běh na dlouhou trať
Sám ale chápe, že s ohledem na nedostatek finančních prostředků žádné razantní změny v blízkém časovém horizontu nesvede.
"Ano, je to běh na dlouhou trať. Je třeba začít mluvit o tom, jak Národní galerii proměnit ve vyhledávanou zastávku velkých výstav, jak ji oživit nejen prezentací vlastních sbírek, ale i významných děl z jiných světových galerií. Musí se z ní stát živá a návštěvnicky přátelská instituce, o které se bude hovořit ne proto, že ředitel něco někde řekl, ale proto, že uspořádala pozoruhodnou a intelektuálně inspirativní výstavu a že její odborní pracovníci udělali významný vědecký objev. Ztracený kredit jí musíme vrátit co nejdříve," uzavřel svou vizí rozhovor pro LN Jiří Fajt.
Mgr. Alena Hanáková
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
