Polovina Čechů považuje za dobré si připomínat Chartu 77

07.03.2017 15:40

Chartu 77 je podle poloviny lidí potřebné si připomínat. Naopak třetina soudí, že to potřebné není. Vyplývá to z únorového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Roli Charty 77 a chartistů před rokem 1989 hodnotí 48 procent lidí příznivě. Po roce 1989 už hodnocení tak příznivé není, přesto ve společnosti převažuje. S Chartou veřejnost spojuje především dramatika a později prezidenta Václava Havla.

Polovina Čechů považuje za dobré si připomínat Chartu 77
Foto: Hans Štembera
Popisek: Happening při příležitosti 40 let od chvíle, kdy bylo zveřejněno historicky první Prohlášení Charty 77. Součástí byl křest publikace Případ CH77 – I. Přepadení, části textu Václava Havla o Chartě 77

Příznivě hodnotí Chartu 77 lidé od 20 do 44 let, méně příznivě pak lidé nad 60 let. Výrazně kladně oceňují působení chartistů lidé, kteří sami byli postiženi z politických důvodů v období normalizace nebo se v jejich blízkém příbuzenstvu někdo takový vyskytoval.

Po roce 1989 už připisují Chartě a chartistům významnou roli tři z deseti občanů, podle šestiny už ale roli nehráli. Čtvrtina dotázaných to zhodnotit nedokázala.

V souvislosti s Chartou 77 lidé vzpomínají zejména na Václava Havla, který se po roce 1989 stal prezidentem. Jeho jméno uvedlo 69 procent dotázaných. S výrazným odstupem za ním zmiňovali zpěvačku Martu Kubišovou (19 procent), někteří si vzpomněli i na herce Pavla Landovského (sedm procent) a herečku Vlastu Chramostovou (šest procent). Mezi jmény se ale opakovaně objevili i lidé, kteří k signatářům Charty 77 nepatřili.

"Ano," zaznělo v 52 procentech odpovědí na otázku, zda je potřebné si Chartu 77 připomínat. Třetina veřejnosti si naopak myslí, že to potřebné není. "Nevím," uvedlo v průzkumu 15 procent lidí.

Průzkum se uskutečnil mezi tisícovkou lidí starších 15 let mezi 6. a 19. únorem, tedy po lednových připomínkách 40. výročí vzniku Charty 77.

Společenství lidí usilujících o dodržování lidských práv se začalo formovat v roce 1976 při soudním procesu s představiteli kulturního undergroundu. Prvními mluvčími Charty se stali bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek, dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka. Do konce roku 1976 sepsali prohlášení, které mezi Vánocemi a Novým rokem podepsalo 242 lidí. Prohlášení bylo vydáno 1. ledna 1977 a do ledna 1990 se k němu přihlásilo 1898 signatářů, jen 25 z nich svůj podpis veřejně odvolalo. Vznik Charty 77 se stal významným milníkem nejen v moderních dějinách Československa. Byla prvním a nejdéle působícím opozičním hnutím v tehdejším sovětském bloku.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: pas, čtk

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Romové z Chanova přišli s peticí: Nechtějí „čunkodomy“ ani zadarmo. Opraví si ghetto sami, věří Piráti

20:44 Romové z Chanova přišli s peticí: Nechtějí „čunkodomy“ ani zadarmo. Opraví si ghetto sami, věří Piráti

„Když vás stáhnu z kůže, nikdo nepozná, kdo byl Rom, kdo Čech. Všude jsou chyby a nikdo není lepší,“…