PiS je u moci už osm let. Opozice proti ní sílí zejména ve velkých městech, která nepřijímají její program, cílený na chudý zemědělský venkov.
Evropská komise vede s vládou ve Varšavě už léta spory, viní ji z podkopávání principů právního státu. Spory se vedly zejména o justiční reformu. Představitelé vládní strany se staví do role ochránců tradiční rodiny založené na křesťanských hodnotách, což vadí lidem z komunity LGBT+. Ženám v Polsku zase konzervativní vláda velmi stížila možnost legálně podstoupit potrat.
Tři opoziční strany, které mají šanci vytvořit koalici, slibují, že mnoho opatření z doby působení PiS v případě příchodu k moci zruší.
PiS je ve složitější pozici, pátá ze stran, které průzkumy favorizují, je ještě radikálněji konzervativní a národní a koaliční spolupráci prozatím odmítá. Jejich charismatický mladý předseda se přitom nezdržuje třeba i antisemitských výroků.
O složení 460členného Sejmu, dolní komory parlamentu, a 100členného Senátu má právo rozhodnout přes 29 milionů voličů. Volební místnosti se uzavřou ve 21 hodin, poté budou zveřejněny odhady výsledků.
Volbám předcházela patrně nejostřejší předvolební kampaň polských dějin, které dodal šťávu osobní souboj Jaroslava Kaczynského a Donalda Tuska. Ten první je předsedou konzervativního PiS a „šedou eminencí“ vlády, ten druhý se coby bývalý premiér vrátil do Polska po oslnivé kariéře v institucích EU a stal se hlasem liberálů a politické levice.
Zástupci PiS jej nazývají posměšně „ten zrzek“, druhá strana zase říká premiéru Mateuszi Morawieckému „Pinochio".
Kampaň přinesla i další pozoruhodné momenty, třeba video PiS, ve kterém Jaroslaw Kaczynski ostře odmítne žádost německého kancléře vzkazem, že toto mu možná procházelo, když byl premiérem Tusk.
Zároveň s volbami se koná referendum, v němž budou lidé odpovídat na otázky ohledně privatizace státního majetku, zvýšení věku odchodu do důchodu, zachování bariéry na hranici s Běloruskem a přijímání migrantů. Aby bylo platné, musí se ho zúčastnit více než polovina voličů. Opozice toto referendum kritizuje, jeho iniciátorem je vládní PiS.
„Týká se mimo jiné i migrace, a k té je potřeba vyjádřit se kolektivně,“ vyzývá k účasti v referendu také prezident Andrej Duda. „Výsledek umožní vládě, aby se na půdě Evropské unie mohla opírat o mínění veřejnosti,“ dodal.
Konkrétně otázka směřuje k tomu, aby se voliči vyjádřili, co si myslí o přijímání uprchlíků z Blízkého východu a z Afriky. Odkazuje na přerozdělovací mechanismus, jejž chce podle autorů otázek zavést „evropská byrokracie“.
Kromě témat menšin či Evropské unie ale do voleb zásadně promlouvá i ekonomika. Vláda téměř dva roky drží sníženou DPH na základní potraviny, ze které v příhraničních supermarketech těží i čeští nakupující. Opozice ji kvůli tomu obviňuje z kupování voličů.
Ve venkovských oblastech, především ve východní části země, má ale PiS dominantní pozici, zejména proto, že osm let jeho vlády skutečně přineslo těmto regionům ekonomický pokrok.
Polsko je podle růstu HDP na obyvatele nejúspěšnější zemí celého východního bloku, masivně buduje infrastrukturu a rychle dokázalo zkrotit inflaci z podzimu 2021.
O tom, proč takové věci nejdou i v Česku, hovořili ve vysílání CNN Prima News ekonomové Lukáš Kovanda a Petr Bartoň. Podle druhého jmenovaného jádro rozdílu spočívá v době covidu.. „Teď je Polsko v Evropské unii nejvíce rostoucí ekonomikou. Kvůli covidu mělo jenom krátkodobý pokles ve druhém kvartále 2020, když byla největší pandemická panika. Tehdy klesla každá ekonomika, Poláci se ale v dalším kvartále okamžitě otřepali a navázali na původní růst,“ poznamenal s tím, že u nás se růst covidem zastavil.
Ekonom Lukáš Kovanda se vyjádřil k rozdílu v dálniční síti. „U nás jsou místní vlády roztříštěné. Je mnoho úřadů, které se k tomu mohou vyjadřovat. Dávat svá razítka na to, aby byly velké liniové stavby povoleny. V Česku jsou v oblasti stavebnictví snad celosvětově nejdelší povolovací řízení. Z celé Evropské unie máme také největší počet místních samospráv v přepočtu na obyvatele, i to je problém,“ řekl Kovanda.
Co se týče současných levných cen pohonných hmot v Polsku, po parlamentních volbách se podle expertů toto změní.
„Státní rafinérie, která nyní dominuje polskému trhu, jede pod náklady. Jinými slovy, dotuje to budoucí daňový poplatník, protože polostátní společnost eviduje ztráty. Zatím se to lepí tím, že využívá státní povinné rezervy atd. To musí skončit, ať už se stane vítězem jakákoliv strana,“ zmínil Bartoň, s čímž souhlasí i Kovanda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vanda Efnerová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
