Loni Česko poskytlo Jordánsku humanitární pomoc 75 milionů korun, dlouhodobě se její rozsah zvyšuje. „Hlavní objem pomoci ve výši 40 milionů korun směřoval v minulém roce do uprchlického tábora Azrak, který je druhý největší v Jordánsku,“ řekl Hladík. Peníze posloužily k obnově poničených ubytovacích kapacit v táboře. „Projekt byl natolik úspěšný, že v letošním roce se k němu přidala i německá vláda,“ podotkl velvyslanec. Dalších 25 milionů korun Česko loni využilo v rámci programu MEDEVAC, který je zaměřený na lékařskou pomoc obětem konfliktů, zejména dětem. Hladík podotkl, že zatímco v době jeho nástupu na ambasádu v roce 2013 v rámci programu letělo šest syrských dětí z jordánských uprchlických táborů na operaci do Česka, nyní čeští lékaři pracují přímo na místě a dokážou ošetřit kolem tisícovky pacientů.
„Místo toho, abychom vozili jednotlivce do České republiky, tak jsme zjistili, že bude daleko efektivnější vozit české lékaře do Jordánska, kde budou operovat přímo v místě. A musím říct, že jsem na české lékaře opravdu hrdý, protože všechny ty operace jsou úspěšné. Lékaři dělají skvělou práci, zvedají povědomí o České republice,“ řekl Hladík.
Situace je nadále napjatá
Program MEDEVAC podle něj také pomohl otevření jordánského zdravotnického trhu pro české firmy. „Díky tomu projektu jsme se dostali na seznam zemí, které mohou dodávat zdravotnické zařízení do jordánských státních a vojenských nemocnic,“ řekl. Česká humanitární pomoc slouží také integraci syrských uprchlíků do jordánské společnosti, když diplomacie připravuje výukové programy nebo pomáhá budovat sportoviště. „Důvod toho všeho je jednoduchý. Kromě toho otvírání dveří byznysu tím snižujeme migrační potenciál těch lidí. Přišli do Jordánska a v případě, že tam jsou rok bez elektřiny, bez zdravotní péče, tak logicky začnou přemýšlet, kam se posunou dál,“ řekl velvyslanec.
Ekonomická stránka věci ale také má význam. Loni dosáhl český vývoz do Jordánska 1,4 miliardy korun, meziročně vzrostl o 62 procent. „To je moje odpověď na to, jestli humanitární a rozvojová spolupráce má smysl,“ řekl Hladík. „Nebýt politické podpory, projektů ekonomické diplomacie, pomoci v uprchlických táborech, tak by ten byznys nebyl,“ uvedl. Humanitární situace v Jordánsku podle něj je nadále napjatá. Sedmimilionová země sice má velkou integrační schopnost a z 1,3 milionu syrských uprchlíků jich v táborech žije jen asi 150.000, ostatní našli dočasné domovy ve městech a vesnicích. Zároveň ale jordánská vláda počty příchozích omezuje, protože se kapacity země dostaly na svou hranici.
Hladík přitom i z vlastních rozhovorů s lidmi v uprchlických táborech ví, že se Syřané chtějí vrátit do vlasti. „Pro hlavu rodiny, pro arabského muže, je být závislý na pomoci strašně ponižující situace. On opravdu netouží odjet do Německa nebo zůstat v Jordánsku. Chce se vrátit tam, kde to zná, kde je to pro něho domov, kde má respekt, rodinu, klan,“ řekl. Návrat uprchlíků ale závisí na konci konfliktu v Sýrii a nikdo podle velvyslance zatím nedokáže odhadnout, kdy boje skončí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
