Obdobnou normu prosazovali poslanci TOP 09 a Starostů už v minulém volebním období. Podali ji znovu po sněmovních volbách, poslanci ji ale v červnu neschválili. Kritici se obávali mimo jiné toho, že se úředníci budou bát rozhodovat.
Zákon má podle poslanců působit preventivně
Předkladatelé tvrdí, že není odůvodněné, aby po uhrazení škody občanům nebo firmám zůstal jediným poškozeným většinou stát a nevymáhal po úřednících ani částečnou odpovědnost. Nyní to úřady podle nich až na výjimky nedělají. Změna by podle autorů působila i preventivně. „Lze důvodně předpokládat, že riziko osobní majetkové odpovědnosti za nezákonná rozhodnutí či nesprávný úřední postup slouží jako pozitivní nástroj ke zvyšování kvality výkonu veřejné správy," píšou v důvodové zprávě.
Úřady by podle novely mohly od vymáhání škody od úředníků ustoupit „z důvodů hodných zvláštního zřetele". Předloha výslovně zmiňuje případy, kdy na věc, o které úředník rozhodl, existovaly odlišné právní názory. Z jednoho na tři roky prodlužuje norma lhůtu, v níž můžou úřady vůči chybujícímu úředníkovi náhradu škody uplatnit.
Předloha nyní zamíří k posouzení kabinetu. Rozhodnou o ní zákonodárci.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
