První problém vidí v celkovém nastavení maturit. „Státní maturity totiž prokázaly, že pokud chceme mít tuto zkoušku jako určité objektivní měřítko znalostí, nelze ji přikládat na tak širokou paletu škol, jako to nyní děláme,“ uvádí s tím, že jeho osobní názor je, že je třeba skutečně oddělit skupinu „střední školy“ (ať již gymnázia nebo odborné školy) od učebních oborů.
Druhý problém vidí v tom, že se ke studiu dostává mnoho studentů či žáků, kteří již dávno na školách nemají být, protože si vybrali pro svoje vzdělávání příliš náročné ústavy nebo nejsou studiu ochotni věnovat dostatek času a energie. Problém je to o to závažnější, že takto dochází k nemalému mrhání penězi z veřejných rozpočtů.
Třetí problém vidí v nutnosti zamyslet se nad celým systémem výuky a osnov. „Především je třeba začít právě u matematiky,“ podotkl Urban s tím, že naše školství by mělo především učit myslet a rozvíjet přirozené schopnosti žáků a studentů. Mluví se o tom více než dvacet let, určitě se něco povedlo, „ale asi všichni cítíme, že toho nebylo dost“.
Jak dodává, sám žádný recept na řešení nemá, od toho ale máme příslušné ministerstvo. „Ale poslední maturitní Waterloo ukazuje, že změna je nutná a je nutná rychle,“ dodává s tím, že prosperita této země stojí na průmyslu. „Tedy na schopnosti řešit technické problémy a přinášet technická řešení. Jenže podle výsledků posledních maturitních testů se zdá, že mladých lidí schopných takových technických řešení máme zoufale málo.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
