Poslanec Pavera: Úroveň některých médií je tristní

Už dva roky zastupujete občany Moravskoslezského kraje v Poslanecké sněmovně. Za tuto dobu jste se podílel na návrzích celkem 18 zákonů. Kolik z nich již bylo schváleno?

Z celkových 18 návrhů zákonů, které jsem společně s kolegyněmi a kolegy předložil, byl zatím schválen zákon o registru smluv, který přináší povinnost veřejným organizacím zveřejňovat smlouvy na internetu. Dalších devět zákonů je stále v legislativním procesu, o některých jednáme v Poslanecké sněmovně, popřípadě v Senátu. Například o novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která předpokládá zrušení statisícových poplatků za vynětí pozemku z půdního fondu, zatěžujících především rodiny a obce.

Který z nich považujete za nejzásadnější, pokud se to tak dá říci? A proč?

Každý zákon má svůj význam. Proto se velmi těžko určuje, který zákon je nejdůležitější. Každý z nich by měl nebo mohl usnadnit život obyčejným lidem.

Kvůli EET se ve sněmovně mezi koalicí a opozicí strhla hádka. Jak situaci hodnotíte zpětně vy sám?

Se zavedením EET nesouhlasím. V zahraničí nepřinesla žádné viditelné výsledky pro výběr daní, pouze zvýší administrativní náklady podnikatelům a zaměstnavatelům. A nevidím jediný důvod, proč by stát měl vědět o každé obchodní transakci detaily, které nepotřebuje. Naším protinávrhem je vytvoření jednoho kontrolního místa, které by sjednotilo kontrolu a snížilo byrokracii a mělo vše pod dozorem. Jenže koalice o žádném jiném návrhu nechce jednat. Proto ty spory.

Naopak koalice nás v médiích často napadá, že blokujeme jednání celé Sněmovny. To však samozřejmě není pravda. Jsme připraveni jednat, jsme připraveni jednat o všech ostatních zákonech, které čekají v Poslanecké sněmovně. Jenže domluvit se zástupci koalice je složité.

Např. od organizačního výboru dostaneme informace o pořadí projednávání jednotlivých bodů, které se neustále mění. Koalice neumí zařadit důležité body tak, aby se projednaly včas, a mohl bych v tom pokračovat.

Občanští demokraté zvažují podání stížnosti k Ústavnímu soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu. Měla by se podle vašeho mínění TOP 09 přidat?

Samozřejmě i my v TOP 09 vnímáme závažné porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny odnětím slova předsedovi ODS uprostřed jeho řeči a udělení přednosti koaličnímu poslanci mimo pořadí přednostních přihlášení. Nesčetněkrát jsme na to upozornili. Společně s ODS však nebudeme podávat žádnou stížnost. A věříme, že Ústavní soud či Nejvyšší správní soud dá stěžovatelům za pravdu.

Jak z vašeho pohledu vnímají jednání ve Sněmovně občané, kteří jej mají možnost sledovat? Nedomníváte se, že jde o zbytečný cirkus?

Souhlasím, že občané jednání ve Sněmovně nevnímají úplně dobře. Na druhou stranu je třeba říci, že občané vidí jen určitou část výstupů. Většinou vidí pouze záznam z jednání ze Sněmovny a nevidí všechna další jednání. Hodně práce se udělá ve výborech a jejich jednání občané většinou nezaznamenají. A přiznejme si, média mnohdy sdělují to, co chtějí nebo co chtějí někteří politici. A ne vždy je toto sdělení pravdivé.

Šéf ODS Petr Fiala to považuje za neslýchané, v parlamentní demokracii podle něho takový postup nemá obdoby. Není to ale tak dlouho, co se Jan Bartošek, a nejen on, pustil do ministra financí za to, že mu vadí parlamentní demokracie a diskuse. Nabyl jste podobného dojmu? Změnilo se s příchodem ANO něco nějak zásadně?

Ve Sněmovně působím od října 2013, tedy od doby, kdy sem vstoupili i poslanci ANO. Takže neumím posoudit předchozí styl jednání. Ale za ty dva roky jsem poznal, že poslanci ANO chtějí mít svou pravdu. Jiné názory většinou nerespektují. Nesnaží se o dohodu napříč politickým spektrem a své zákony chtějí prosadit silou. Takovéto chování považuji za nebezpečné nejen pro naši politickou kulturu, ale pro demokracii samotnou. Proto nepodpoříme ani plánované omezení řečnické doby, které bude zřejmě hnutí ANO v tomto období již podruhé navrhovat.

Práce opozičního poslance v tomto období je neskutečně náročná v tom, že vládní koalice blokuje naše rozumné návrhy jen z důvodu, že jsou od opozice. Přitom jde o zákony, které je opravdu zapotřebí schválit a zvýší kvalitu života nás všech.

Někteří označují rok 2015 za nejsložitější období od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, Sýrie, Turecko a ISIL, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

Ano, byl přelomový. Ekonomice se mimořádně dařilo, HDP rostlo více, než se očekávalo, a nezaměstnanost klesla na historické minimum. Není to však zásluha žádné vlády, ani současné, ani předchozích. Díky především šikovným českým podnikatelům se podařilo v ČR nastartovat obrovský ekonomický růst. Přelomový byl letošní rok i v tom, že občané byli téměř nejštědřejší v Evropě směrem k sociálně slabým a handicapovaným spoluobčanům. A přelomový se stal bohužel i v tom, že díky způsobu podávání informací o migrační vlně spojované s teroristickými útoky se začali lidé bát i svého vlastního stínu.

Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu, a v čem naopak evropské elity selhaly?

Evropské i světové elity selhaly s načasováním řešení migrační krize. Vše se začalo řešit pozdě, přestože bylo známo, že na hranicích Sýrie či v Africe jsou miliony lidí žijících v naprosto nevyhovujících životních podmínkách. Za úspěch považuji, že se konečně podařilo najít shodu, že se musí situace řešit i na problematických územích a s pomocí sousedních států.

V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil ze šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Je tomu opravdu tak? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?

Prezident Zeman svými projevy o migraci rozhodně nepřispívá ke zklidnění atmosféry ve společnosti. Ta je právě i díky tomu rozdělena. Bohužel k tomu přispívají i média, která nejsou často objektivní a kvůli senzacechtivým zprávám ukazují lidem záběry, které ani nemají souvislost s migrací, nebo je i záměrně zkreslují v neprospěch migrantů.

Názorové rozdělení společnosti se samozřejmě může ještě zvyšovat, pokud vrcholoví politici jasně neřeknou, že pomůžeme běžencům, kteří pomoc potřebují, ale že u nás zůstanou pouze ti, kteří budou respektovat naše zákony a budou nám kulturně blízcí.

Sedmnáctým rokem jste starostou Bolatic. Co vám v poslední době coby starostovi obce udělalo v Bolaticích radost?

Těch radostí jsem v poslední době zažil opravdu hodně a všechny se do mé odpovědi ani nevejdou. Ale mám velkou radost z toho, že do rozvoje obce se zapojuje stále několik desítek až stovek občanů, že v obci funguje více než 25 spolků a organizací. Velkou radost mi dělají mladí lidé, kteří během posledního roku uspořádali desítky akcí pro mladé (výstavy, soutěže, hudební přehlídky atd.). Radost mám i z investic v obci, daří se nám opravovat místní komunikace a chodníky, opravili jsme hasičskou zbrojnici a postavili bytový dům se sociálními byty. Na oslavy 765. výročí od první písemné zmínky o obci přijali pozvání přátelé z družebních vesnic a bývalí kněží. Ale největší radost mám z otevřených srdcí občanů, kteří štědře přispívají na různé charitativní akce i na zkvalitnění života našich handicapovaných spoluobčanů.

Máte nějaké přání, které byste chtěl, aby se v Bolaticích podařilo zrealizovat?

Mám, aby se i nadále zlepšovaly vztahy mezi lidmi. Ony sice pro rozvoj obcí a měst jsou důležité finance, ale daleko důležitější jsou dobré vztahy mezi lidmi.

Čekají Bolatice v letošním roce nějaké větší investiční akce?

V každé obci jsou nutné investice a nejinak je tomu i u nás. V roce 2016 plánujeme opravu místních komunikací a chodníků za 10 mil. Kč, chceme vybudovat nový přivaděč vodovodu či opravit vodojem.

Máte na závěr nějaké přání pro občany do nového roku?

Moc bych si přál, abychom byli všichni zdrávi, abychom měli pokud možno zajímavou i dobře ohodnocenou práci, abychom nadále pomáhali potřebným lidem a abychom se chovali k sobě navzájem s úctou a respektem.