„Rád bych využil této příležitosti a pozval Vás k návštěvě České republiky. Česká republika oslaví v tomto roce 30. výročí sametové revoluce a doufám, že i Vaší zemi se přechod k demokracii úspěšně podaří,“ napsal Zeman Guaidóovi. „Věřím, že brzy dojde k posílení vzájemných vztahů mezi našimi zeměmi,“ doplnil.
Fotogalerie: - Vládní boj se suchem
Udělal Zeman dobře, když blahopřál Juanu Guaidóovi k převzetí úřadu prezidenta Venezuely?Anketa
V dopise český prezident Guaidóovi gratuluje k nástupu do funkce hlavy státu. „Dovolte mi, abych Vám co nejsrdečněji poblahopřál k Vaší odvaze převzít v souladu s venezuelskou ústavou odpovědnost za venezuelský národ a dovést ho ke svobodným a demokratickým volbám,“ napsal.
„... tý vago, Zeman se chce s Trumpem setkat za jakoukoli cenu...“ okomentovala celou věc s úsměvem analytička Tereza Spencerová.
„Myslím, že dnes se zachoval pan prezident jako prase. A nastoupil cestu, aby jako prase skončil,“ kriticky hodnotil krok prezidenta analytik Štěpán Kotrba.
Kritiky se dočkal i od komunistického poslance Zdeňka Ondráčka. „Přátelé, znovu nesouhlasím s panem prezidentem a mám pocit, že mu přeskočilo,“ uvedl.
„Kavárna právě začala líbat Zemanovu zadnici. Hned poté, co si utřela rtíky po zlíbání té Trumpovy. Holt jak se někde porušuje mezinárodní právo, každý humanitární bomboser zapomene na svou letitou nenávist a do minuty vrní blahem,“ poznamenal pak také básník Bruno Solarik. A přidal se i komunista Ludvík Šulda. „Tak to je už vrchol! Zeman zve do České republiky novodobého Pinocheta. A KSČM se takového to člověka neustále zastává, podporuje ho a nejen to. Legitimním a ústavně zvoleným prezidentem Bolívarské republika Venezuela zůstává Nicolás Maduro a žádná samozvaná proamerická loutka ho nemůže nahradit,“ poznamenal.
„Ten proruský Zeman je fakt vychytralý. Poblahopřál Guaidóovi k převzetí úřadu a pak ho pozval do exilu,“ okomentoval celou věc americký novinář žijící v Česku Erik Best.
Poděkování se pak Zemanovi dostalo od předsedy ČSSD Jana Hamáčka. „Děkuji panu prezidentovi za to, že v souladu se závěry schůzky nejvyšších ústavních činitelů podpořil rozhodnutí vlády uznat Juana Guaidóa prozatímním prezidentem Venezuely,“ napsal Hamáček na svém profilu.
Česká vláda uznala předsedu venezuelského parlamentu Juana Guaidóa prozatímním prezidentem země na začátku týdne. Na Twitteru to oznámil vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Stejný krok učinily i další státy Evropské unie. Madura nadále podporuje Rusko, Čína, Turecko či několik krajně levicových vlád Latinské Ameriky, mimo jiné Kuba a Bolívie.
„Vláda České republiky vyjadřuje lítost nad skutečností, že i přes opakované apely mezinárodního společenství nebyly ve Venezuele přijaty kroky vedoucí ke konání svobodných a demokratických voleb. Vláda České republiky proto uznává Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta, který by měl dovést Venezuelu ke svobodným a demokratickým volbám,“ uvedl kabinet v tiskovém prohlášení. Upozornil také, že loňské prezidentské volby, v nichž vyhrál Maduro, nesplňovaly mezinárodní standardy.
Uznání Guaidóa za úřadujícího prezidenta Venezuely navrhl vládě ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Návrh dopoledne před zasedáním kabinetu projednala Bezpečnostní rada státu (BRS). „Atmosféru jsem vnímal tak, že je souhlas s tím, aby se Česká republika připojila ke státům Evropské unie, které již uznaly pana Guaidóa za prozatímní hlavu státu, která má přivést Venezuelu ke svobodným volbám,“ řekl Hamáček novinářům o jednání BRS.
Petříček před jednáním vlády novinářům řekl, že minulý týden na schůzce ústavních činitelů panovala shoda na tom, že současný Madurův režim není řešením.
„Česká republika již v minulých týdnech vyzvala ke svolání demokratických voleb, protože ty poslední volby byly provázeny celou řadou neregulérností a Evropská unie opakovala, že neuznává jejich výsledek. I dnes se společně s našimi evropskými partnery kloníme k tomu, že by Juan Guaidó měl být uznán jako prozatímní prezident, který by měl svolat nové volby,“ řekl Petříček před jednáním vlády.
Česko podle ministra zahraničí koordinuje svůj postup s partnery v EU. „Chceme, aby se situace stabilizovala, aby nové volby situaci ve Venezuele, která hrozí humanitární krizí, řešily,“ řekl. Nevyloučil ani možnost uvalení sankcí na Madura a jiné představitele režimu, které by přispěly k jejich větší ochotě uspořádat volby.
Ve Venezuele se minulý měsíc vyhrotila ústavní krize, když při masových demonstracích složil přísahu jako prozatímní prezident šéf opozicí ovládaného parlamentu Guaidó. Učinil tak poté, co parlament neuznal za legitimní Madurův druhý prezidentský mandát, protože vzešel z voleb, které podle opozice, Evropské unie i řady zemí včetně USA nebyly svobodné.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
