V pátek 24. 7. se uskutečnilo jednání Rady vlády pro rovnost žen a mužů, kterého se zúčastnil i premiér Andrej Babiš. Výsledkem jednání byla „série doporučení k řešení negativních dopadů pandemie“.
Na jednání mělo kromě jiných příspěvků dojít i k vystoupení Branislavy Marvánové Vargové ze sdružení ROSA, která hovořila o nárůstu domácího násilí v době povinné domácí izolace. Nouzový stav podle ní „zhoršil situaci“, i když ještě nemá k dispozici kompletní data.
Kromě výzvy, aby tento problém byl zohledněn při alokaci dotačních programů na příští rok, následně Rada využila tématu pandemie rovněž k neobyčejně naléhavé výzvě:
„Rada vlády pro rovnost žen a mužů vyzývá vládu ČR, aby bez zbytečného odkladu i vzhledem k dopadům pandemie covid-19 projednala návrh na ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí,“ stojí v usnesení.
Premiér Babiš si časové vymezení „bez zbytečného odkladu“ vyložil jednoznačně. Ještě během pátku doplnil bod „Návrh na ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí“ na program příštího jednání vlády, které se má konat už toto pondělí. Vláda má navíc bod projednávat bez rozpravy.
Pokud kabinet návrh schválí, bude jako vládní návrh pokračovat do Poslanecké sněmovny, Senátu a nakonec k prezidentovi.
Na premiérovu rychlou a nepříliš medializovanou akci upozornil Institut svobody a demokracie, ve kterém působí radní ČT Hana Lipovská a rovněž Jana Bobošíková. „Podle Istanbulské smlouvy by partnerské, manželské a rodičovské vztahy v ČR měl posuzovat mocný nadnárodní orgán (GREVIO), ve kterém ČR nemá smluvně garantované zastoupení, a ve kterém mohou mít většinu státy se zcela jiným hodnotovým rámcem. A právě GREVIO dnes agresivně prosazuje uplatňování Istanbulské úmluvy pod záminkou ochrany žen ohrožených domácím násilím během koronavirové krize. V podobném duchu argumentuje také Evropský parlament, který vyzval své členy ‚zvýšit podporu obětem domácího násilí‘,“ upozorňuje Institut.
Do jakého filmu byste nejraději zařadili postavu Václava Havla?Anketa
Když se kolem tématu rozproudila veřejná debata, o devět měsíců později hovořil jinak: „Mám ale za to, že naše zákony dostatečně chrání ženy proti násilí. Proto i v tomto případě jsem přesvědčen, že nepotřebujeme další novou úmluvu, navíc zase nezávaznou.“
Nyní vyjádřil předseda vlády svůj postoj vstřícnou reakcí na výzvu vládní Rady pro rovnost žen a mužů.
Istanbulská úmluva, oficiálně Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, je kontroverzně přijímaným dokumentem. Kritici upozorňují, že pod maskou prevence domácího násilí zavádí velmi problematické právní konstrukce.
Na Slovensku k dokumentu vyjadřovala velké sympatie prezidentka Zuzana Čaputová. Letos v únoru parlament výraznou většinou jeho ratifikaci odmítl a prezidentka již uvedla, že tuto vůli bude respektovat.
V Česku se proti dokumentu otevřeně postavil kněz Petr Piťha a vysloužil si za to dehonestující reportáž od 168 hodin Nory Fridrichové a hlasitou kritiku od liberální části politického spektra.
V našem regionu se od sporné úmluvy v poslední době odvrací prakticky všichni.
„Slovenský parlament Úmluvu zcela odmítl letos v únoru. Maďarský parlament učinil totéž letos v květnu. A v sobotu 24. 7. oznámil polský ministr spravedlnosti, generální prokurátor Zbigniew Ziobro, že vláda zahájí proces odstoupení od Istanbulské úmluvy. Argumentoval tím, že Úmluva porušuje práva rodičů, obsahuje prvky ideologické povahy a požaduje, aby se o pohlaví ve školách učilo jako o volitelném sociálním konstruktu, nikoliv jako o biologické danosti. V červenci navrhl odstoupení od Istanbulské úmluvy i místopředseda turecké vládní strany, bývalý ministr Numan Kurtulmus,“ popisuje Institut svobody a demokracie.
„Nerozumíme tomu, proč premiér Andrej Babiš usiluje o projednání ‚Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí‘ právě teď, v době, kdy se od ní ostatní státy začínají distancovat. Proč má být projednána vládou ČR narychlo, jako dodatečný přílepek k programu jednání, jen tři dny poté, co k tomu byla vyzvána Radou pro rovnost žen a mužů? A proč předseda vlády Babiš změnil na Istanbulskou úmluvu nejméně třikrát názor? Nevíme, v čí prospěch a s jakým motivem propagátoři Istanbulské smlouvy jednají. Je však zřejmé, že zájem České republiky a práva občanů mezi jejich pohnutkami příliš velkou roli nehrají,“ uzavřel ISDe.
Psali jsme:
„Istanbulská úmluva klame tělem. Ušlechtilé cíle, za něž se schovává, a jichž se na první pohled týká většina jejího obsahu, jsou utopeny ve všeprostupujících nebezpečných ideologických konceptech. Ve výsledku nejde ani tak o násilí na ženách a domácí násilí, jako o gender a antidiskriminaci. Je to jako s jablkem pro Sněhurku, které na povrchu třeba vypadá zdravě, je pěkně červené a blyští se, ale uvnitř je skrz naskrz nasáklé jedem. Na místě Sněhurky jsme tentokrát my všichni,“ napsal o Istanbulské úmluvě právník Tomáš Břicháček. Podle něj úmluva poslouží ke vtažení základních postulátů genderismu do mezinárodního práva.
Právník Zdeněk Koudelka upozorňuje, že úmluva může být zneužita i v oblasti migrace. Nerespektovaná transsexualita či nerespektované právo na veřejný projev sexuální orientace totiž podle této dohody mají být důvodem pro právo na azyl.
Nebezpečí vidí také v posunu rozhodování od výkonné a zákonodárné moci k soudcům, kteří budou o konkrétních případech rozhodovat. „Nebezpečí úmluvy není v jejím textu, ale v budoucí aplikaci. Stále více moci přechází od moci výkonné a zákonodárné, které vznikají z voleb občanů, k soudní moci. Soudci jsou ve funkci trvale a někteří propadli aktivistické touze měnit svět k lepšímu. Není nic horšího než snaživý úderník v taláru, který chce vynutit své vidění dobra. Přitom vtahování různých konceptů dobra do práva bylo příznakem totalitních režimů, činili tak nacisté i stalinisté,“ varoval.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
