Právník Kolman připomíná: I Václav Havel chtěl referendum

Spustit čtení článku

Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte si více v tomto článku.

01.11.2025 14:45 | Komentář

V roce 1988 chtěl Václav Havel a další tehdejší disidenti, aby nová ústava umožňovala referenda o zásadních otázkách, připomíná právník a vysokoškolský pedagog Petr Kolman. A nabízí zamyšlení, jak se stalo, že se z nástroje demokracie stal symbol extremismu.

Právník Kolman připomíná: I Václav Havel chtěl referendum
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pietní akt k 87. výročí narození Václava Havla za účastí Markéty Adamové Pekarové, Olgy Richterové, Věry Kovářové a Jana Skopečka

Když dnes někdo vysloví slovo referendum, začnou se v některých médiích i politických kruzích rozsvěcet výstražná světýlka. „Pozor, populista!“ šeptají si komentátoři a (dosluhující) vládní politici.

A pokud se odvážíte navrhnout referendum třeba o členství České republiky v Evropské unii nebo v NATO, už nejste jen populista – jste rovnou extremistický kazisvět, ohrožující samu podstatu liberální demokracie. A zaprodanec Kremlu nebo Pekingu. Jak jinak.

Když se vrátíme o pár desetiletí zpět, zjistíme, že referendum bývalo symbolem demokracie, ne její hrozbou. Pro ilustraci, například v roce 1988, tedy ještě za husákovského socialismu, vzniklo v disidentském prostředí Charty 77 Hnutí za občanskou svobodu (HOS).

A to vydalo mj. manifest s příznačným názvem Demokracie pro všechny.

Mezi signatáři byl i jistý Václav Havel, pozdější prezident a idol sametové revoluce. Mladší čtenářstvo ho možná zná už jen z učebnic, nicméně my starší a zkušenější ho jistě pamatujeme.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Petr Kolman

Mgr. Jan Farský byl položen dotaz

Demokraté

Hovoříte o sobě jako o demokratech, ale cožpak nejsou demokratické všechny strany, které jsou ve Sněmovně? K jejich programu mohu mít výhrady, ale objektivně vzato, byli přeci zvoleni stejně jako třeba Vy v demokratických volbách. A když teda nejsou podle vás demokraté, tak co jsou? A jejich voliči?...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Spiknutí, které Babiš může odhalit. Ivan Hoffman varuje

12:44 Spiknutí, které Babiš může odhalit. Ivan Hoffman varuje

Úspěšný lobbing u Fialovy vlády umetl kromě mnoha jiných cestu i "větrným baronům,", jak Ivan Hoffma…