Pražské plynárenské se minulý rok dařilo. Ale co bude dál?

03.07.2019 15:41

Pražské plynárenské se i minulý rok dařilo. V roce 2018 činil konsolidovaný zisk před zdaněním 1,279 miliard korun. Společnost vygenerovala třetí nejvyšší zisk v období posledních deseti let.

Pražské plynárenské se minulý rok dařilo. Ale co bude dál?
Foto: ppas.cz
Popisek: Pražská plynárenská - logo

„Osobně mne velmi těší, že se nám podařilo dosáhnout velmi dobrých hospodářských výsledků, aniž bychom museli promítnout neustále rostoucí cenu zemního plynu na velkoobchodních trzích do koncových cen našim zákazníkům, tak jako učinili mnozí naši konkurenti. Pražská plynárenská podniká za účelem zisku, avšak nikoliv zisku za každou cenu,“ uvádí předseda představenstva Ing. Pavel Janeček.  

Podle tiskové zprávy drží Pražská plynárenská již druhým rokem cenu pod 800 korunami za megawatthodinu. „V rámci jednotlivých cenových produktů však mohli zákazníci dosáhnout ceny ještě výrazně nižší,“ uvádí zpráva. 

Ačkoliv je hlavním produktem Pražské plynárenské prodej plynu, orientuje se i na další segmenty. Mezi nejvýraznější patří prodej elektrické energie. Na deset odběrných míst plynu eviduje Pražská plynárenská jedno odběrné místo elektřiny. „Již nevystupujeme jen jako prodejce zemního plynu a elektrické energie, ale snažíme se profilovat i jako poskytovatel souvisejících služeb a chytrých řešení. Naší přidanou hodnotou je větší zákaznický komfort, efektivní využívání zdrojů a energetické úspory,“ shrnuje rozšíření služeb Pražské plynárenské Ing. Pavel Janeček.

Anketa

Vadí vám, že prezident Zeman zatím nepřijal demisi ministra kultury Staňka?

6%
90%
hlasovalo: 28135 lidí

Právě o tento strategický a ziskový pražský podnik se však v současné pražské koalici vedou velké spory. Poprvé začalo být v Plynárenské dusno již v lednu letošního roku, a to ve chvíli, kdy Piráti chtěli dosadit do vedení společnosti jistého Petra Zmatlíka. Proti tomuto kroku se postavil Odborový svaz UNIOS. Zmatlík ve firmě již v minulosti působil, ale podle odborů svou práci neodváděl příliš dobře. Naopak. „V době působení v PP soustavně podrýval autoritu představenstva PP a po ukončení svého angažmá organizoval schůzky našeho bývalého předsedy odborové organizace se zástupci akcionáře, kde v těchto praktikách pokračoval. Jeho výběr nás tedy značně překvapil a dovolujeme si vyjádřit naše znepokojení…“ psali tehdy odboráři. Nešlo však jen zdaleka pouze o to, jak se Zmatlík choval v minulosti, ale také o jeho angažmá v dalších společnostech, zejména v té, co pro Plynárenskou zřizovala etickou linku. Zmatlík se nakonec do vedení Pražské plynárenské nedostal. 

Další problémy přišly vzápětí, hned v dubnu, kdy se Piráti snažili snížit počet členů dozorčí rady. Vadili jim zejména zástupci zaměstnanců Plynárenské. Jednalo se o tři posty, které Piráti chtěli zrušit, nebo nahradit politiky. Proti tomuto kroku se ohradili předseda TOP 09 Jiří Pospíšil a odbory. Odvolání těchto členů primátor Hřib obhajoval jako úsporu jednoho a půl milionu korun ročně, později začal mluvit o úsporách řádově milion korun ročně. Pospíšil tehdy pro deník Právo uvedl: „Piráti slibovali, že se bude vybírat do dozorčích rad podle odbornosti, a nikoliv podle politických nominací. Toto je bezdůvodné rozšiřování vlivu politiků ve firmách, kde tradičně mají v kontrolních orgánech vliv i zaměstnanci. Nevím, proč to rušit.“

Dalším fiaskem byla tisková zpráva koalice, která avizovala zrušení společnosti Pražská plynárenská Holding a.s. Málokdo však ví, že tato společnost v podstatě nevykonává žádnou činnost. Funguje jako vlastník Pražské plynárenské a.s., a tuto společnost vlastní město Praha. 

Zmatky, které kolem Pražské plynárenské koalice vyvolává, tuto společnost nenávratně poškozují. Padla například rok připravovaná akvizice firmy Revis Praha.

Ke konci června se pak primátor Hřib rozhněval za to, že zástupci koalice ve společnosti Pražská plynárenská Holding schválili tantiémy. Svým koaličním partnerům rozeslal mail, ve kterém je vyzýval k jednání: „Díky hlasování Vašich zástupců tak dostanou za nic peníze města Radomír Nepil, Marcela Plesníková, Michal Hašek a Štěpán Stupčuk. S ohledem na to, že Česká pirátská strana nesouhlasí s tímto tunelováním městských firem ve prospěch politických trafikantů, požadujeme koaliční jednání se zástupci Vašich klubů k tomuto tématu na pátek 28. 6. ve 12.00,“ a dále dodal: „Primárně chceme tedy vědět, zdali šlo o chybu jednotlivců, tedy Vašich zástupců v představenstvu PPH, anebo jde o záměr porušit koaliční smlouvu ze strany Vašeho klubu a zdali tedy koaliční smlouva ještě vůbec platí. Vaši zástupci byli totiž upozorněni, že rozdělení tantiém pro dozorčí radu PPas je v příkrém rozporu s koaliční smlouvou.“ Pražský radní pro majetek Jan Chabr z TOP 09 potvrdil, že každý dnes už bývalý člen dozorčí rady získá 300 tisíc korun. „Jednalo se oproti původnímu návrhu o více než sedmdesát procent nižší (tantiému),“ doplnil. Měsíčně si tak zástupci opozice přišli na 25 tisíc korun. 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Barbora Richterová

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Je mi z toho na zvracení. Politický analytik Baránek a jiní o fotce slovenského exministra obrany s českou „nánou“ Černochovou

4:46 Je mi z toho na zvracení. Politický analytik Baránek a jiní o fotce slovenského exministra obrany s českou „nánou“ Černochovou

„Přijde k většímu a staršímu bratrovi, protože tak se to tradovalo, a tak moc se mu chce dostat do a…