Vojenský zásah proti zemi, která se během takzvaného pražkého jara odchýlila od rigidního kurzu, se ale připravoval už mnohem dříve a moskevská porada se stala jen příslovečnou poslední kapkou.
Brežněv tehdy vůdce satelitních zemí seznámil se dvěma listy, dnes znýmými jako „zvací dopisy". Pravicové síly vytvořily příznivé podmínky pro kontrarevoluční převrat. „V této těžké situaci se obracíme na vás, sovětské komunisty, vedoucí představitele KSSS a SSSR, s prosbou o poskytnutí účinné podpory a pomoci všemi prostředky" stálo v rusky psaném dopise, který signovali Alois Indra, Vasil Biľak, Drahomír Kolder, Antonín Kapek a Oldřich Švestka. Druhý napsal česky jen Kapek.
Podle historiků je velmi pravděpodobné, že dopis vznikl v koordinaci s Brežněvem a měl mu sloužit jako zástěrka před mezinárodním společenstvím. Po listopadu 1989 se dopisem, jehož autoři nejspíš porušili i zákony platné v roce 1968, začali zabývat vyšetřovatelé. Ze všech podepsaných se stíhání ovšem dožil jen Biľak. Po rozdělení federace převzala stíhání slovenská prokuratura, ta je ale v lednu 2011 přerušila kvůli nedostatku svědků. Biľak zemřel v únoru 2014.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
