Hned v úvodu Piňos poznamenal, že pomoc uprchlíků, k níž přistoupil, považuje za přirozenou. Jako ekolog se snaží pomáhat trpící Zemi i trpícím lidem. „Člověk, jenž tam na místě není, si to vůbec neumí představit. Proto bych si přál, aby i politici, kteří o tom rozhodují, dorazili na místo,“ vyjádřil touhu Piňos. Na místě viděl, že mezi uprchlíky jsou trpící ženy a děti, ale v médiích slyšíme o mladých, silných mužích, což je zkreslující.  

Host viděl proud tisíců lidí, kteří se nemají ani kam schovat, když začne pršet. „Naše hlavní práce je informační. My je vlídně přivítáme, řekneme jim, kde jsou, co s nimi bude dál a tak podobně. Tato práce je nesmírně důležitá, protože uprchlíci jsou velmi frustrovaní. V dešti mohou stát i po kolena v bahně a v odpadcích, což je děsivé. Připomeňme, že hovoříme o hraničním přechodu mezi Srbskem a Chorvatskem.“

Uprchlíci jsou často nemocní, ale dnes je to bohužel tak, že vychází jeden uprchlík na čtyři tisíce lidí. Přesto Češi dělají, co mohou, aby jim pomohli. Hrají prý také roli mediátorů mezi Srby a Chorvaty, kteří se prý příliš v lásce nemají. Češi proto působí jako prostředníci v jednáních. „Je to zjímavé, že jde o dva slovanské národy, které se nemají příliš v lásce, a prostředníka jim dělá třetí slovanský národ,“ poznamenal Piňas.