Pro pochopení je podle Fischera nezbytné uvést celý kontext. Poukazuje na to, že rozdíly mezi současným politickým stylem prezidenta USA Donalda Trumpa a stylem ostatních zemí NATO vytváří novou potřebu trpělivého dialogu o strategických a politických otázkách. „Jinak může snadno nastat velké nedorozumění. Od evropských členů to předpokládá, že se jasně přihlásí k závazkům ve prospěch vlastní obrany. Francie i Německo vykročily tímto směrem,“ míní.

Jenže vojenské ohrožení prý není jedinou výzvou, které Česká republika i další země Evropy čelí. „Nesmíme zapomínat na další hrozby, jinak by totiž vývoj mohl vážně destabilizovat právní stát, oslabit demokracii a podlomit vědomí sounáležitosti našich společností,“ varuje Fischer.

A jaké výzvy to konkrétně jsou? Z jižního směru, odkud militantní islamismus a nefunkční státní útvary vyvážejí do svého okolí kmenovou nenávist, otrokářské praktiky v obchodování s migranty a nestabilitu, musíme prý střežit hranici a postavit hráz právního státu a pravidel, která respektujeme všichni bez rozdílu.

Z východu zase, odkud se sypou laviny lží a přichází smršť poplašných zpráv rovnou do ohniska demokratického zápasu volebních kampaní, musíme podle senátora vystavět hradbu společného odhodlání k novému zápasu o pravdu a najít odvahu kriticky vidět ty, kteří zneužívají otevřeného prostoru svobody a zkoušejí manipulovat s druhými ve velkém.