Anketa

Dovládne Fialova vláda do voleb 2025? Bez ohledu na vaše přání

Dovládne

11%

Nedovládne

87%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 29566 lidí

V aktuální době hovořit o duševních problémech již není tabu jako v minulosti. Někteří lidé jdou ještě dál a o svých problémech se rozepisují i na sociálních sítích, což může v budoucnu podle amerických výzkumníků činit problém. Zvláště pokud se tak někdo rozhodne o svých duševních problémech informovat skrze sociální síť LinkedIn, která je primárně určena na propojování lidí z byznysu a k nacházení pracovních kontaktů. 

 

Spoluautorka studie americké North Carolina State University v Raleigh Lori Fosterová podotkla, že jsou přitom lidé ke sdílení zkušeností s duševními problémy pobízeni. „Lidé jsou často povzbuzováni k tomu, aby o svých problémech s duševním zdravím mluvili na sociálních sítích, s cílem snížit stigma spojené s problémy duševního zdraví,“ poznamenala pro server Phys.org s dodatkem, že to však na platformě typu LinkedIn může mít „nepředvídatelné důsledky“. 

 

Dle druhé z amerických výzkumnic to, že informujete o svých duševních problémech na sociální síti, kde si hledáte nového zaměstnavatele, se pojí s tím, že pak na vás při hledání práce mohou nahlížet odlišně, nežli kdybyste nic podobného o sobě nešířili. „Konkrétně jsme zjistili, že tato zveřejnění mohou ovlivnit způsob, jakým nás lidé vnímají v profesním kontextu,“ zmínila Jenna McChesneyová.

 

Fotogalerie: - Levice před MPSV

V rámci studie si výzkumnice daly za cíl zjistit, do jaké míry příspěvky o duševním zdraví na síti LinkedIn ovlivňují vnímání osobnosti jedince a jeho budoucí výkonnost na pracovišti. Oslovily 409 profesionálů se zkušenostmi s přijímáním zaměstnanců, aby se zúčastnili studie. Přibližně 25 procentům účastníků byla zobrazena stránka uchazeče o zaměstnání na síti LinkedIn, na které nebyla žádná zmínka o problémech s duševním zdravím. Dalším 25 procentům účastníků byla ukázána stejná stránka na síti LinkedIn, ale obsahovala příspěvek zmiňující zkušenosti kandidáta s úzkostí a depresí. Třetina účastníků studie viděla profil na LinkedIn a slyšela zvukový rozhovor s kandidátem. A posledních 25 procent účastníků vidělo profil na LinkedIn včetně příspěvku o úzkosti a depresi a slyšelo zvukový rozhovor.

 

Vyplynulo, že ti zaměstnavatelé, kteří viděli příspěvek na LinkedIn o psychických problémech, považovali prý kandidáta na zaměstnání „za méně emočně stabilního a méně svědomitého“. „Poslech rozhovoru zmírnil u účastníka studie otázky týkající se emoční stability kandidáta, ale jen nepatrně. A vyslechnutí rozhovoru neovlivnilo názory účastníků na svědomitost uchazeče o zaměstnání. Jinými slovy, představy, které měli hodnotitelé po zhlédnutí profilu na síti LinkedIn, do značné míry přetrvávaly po celou dobu pohovoru,“ upozornila jedna z výzkumnic. 

 

„Existuje velký tlak na to, aby lidé byli vždy plně autentičtí, ale existuje jen málo výzkumů o jakýchkoli pozitivních nebo negativních důsledcích s tím spojených,“ podotkla pak Fosterová k výsledkům. 

 

Psali jsme:

Třikrát víc depresí. Růst sebevražd mládeže. Docentka Janáčková o Česku pod povrchem

„Omluvte se!“ Odmítl nařídit dětem roušky. Podává vážné svědectví

Deprese, frustrace, sebevraždy. Všechno letí nahoru. Psychiatr Höschl popsal své plné čekárny

Sociolog: Sociální aktivity? Drastická změna první dva roky. S deltou a omikronem už tolik ne