Tak máme za sebou dalších 14 dní a mám tu další Pohled selským rozumem. Čas holt letí jako bláznivý a událostí, které by si zasloužily, abych si jich v mém malém okénku všiml, je mnoho, a tak dnes proberu jenom ty nejdůležitější a věren titulku začnu oborem, který je mně vlastní, tedy zemědělstvím. Rád bych přivedl čtenáře na myšlenku, kterou ctili naši předkové za všech režimů, kterou ale ctí v dobách vědecko-technické revoluce i velké, mohutně se rozvíjející země, jako je třeba Čína, kterou respektují velké země západní Evropy – Francie, Španělsko i ostrovní Velká Británie a mnoho dalších. Na myšlenku, kterou realizují ve své agrární politice, což je potravinová soběstačnost, respektive zemědělská nadvýroba a vyvážení potravin do zemí se strategickým, chcete-li politickým, podtextem.
Brambory z Egypta, obilí z Ukrajiny, hovězí z Argentiny…
Jako celoživotní zemědělec, který byl zvolen do významných funkcí v zemědělství i politice musím konstatovat, že jsme zemí, která to po vstupu do EU dotáhla ze soběstačné a vysoce exportní na zemi, která je závislá na importu základních potravin. Jenom namátkou – brambory z Egypta, obilí z Ukrajiny, hovězí maso z Argentiny, prasata ze Španělska. A vládě to nevadí, neboť pan ministr zemědělství je kvalifikací teolog a nedávná slintavka kulhavka, které se média věnovala v podstatě 24 hodin denně, pro něho byla dobou, která lidem přinesla informaci, že máme ministra zemědělství, který vydal standardní příkazy zejména Státní veterinární správě a na jehož žádost byly zastaveny dovozy potravin z těchto zemí. Tedy ze zemí, kde slintavka a kulhavka propukla a celé chovy musely být likvidovány. A za druhé, je mně líto, ale nemohu jinak – máme ministra zemědělství, který před třemi dny vydal příkaz Státní veterinární správě, aby v terénu prováděla zvýšené kontroly případného objevení této nemoci na našem území.
Prodej české půdy do zahraničí? To by mělo být znemožněno…
Ale meritum věci stojí jinak. Kdo jiný si s využitím všech zákonných prostředků chrání své chovy živočišné výroby (hovězí dobytek, prasata, ovce, kozy) než ti, jejichž to je majetek. To znamená soukromí zemědělci, zemědělská družstva, zemědělské akciové společnosti, holdingové společnosti. Zkrátka všechny formy privatizovaného majetku, přičemž je jasné, že rozhodující podíl živočišné produkce spočívá na kolektivních formách a soukromí zemědělci, kteří si zaslouží respekt naší společnosti, vyrábějí opravdu jenom menšinu. Chcete-li číslo, tak jsou to 3 až 4 procenta! To je zřejmě pro nezemědělskou veřejnost, zejména tu z velkých měst, zvláště z Prahy, možná překvapení, ale je to opravdu tak. Sám si pamatuji soukromé hospodaření naší rodiny u nás na Vysočině, pamatuji si zakládání JZD v roce 1956, svádění našich koní a krav do prvních společných stájí a maminku, které přitom tekly slzy, ale nikdy toho ve skutečnosti nelitovala. V hlavě mně utkvěla její věta – „mám to moc ráda, ale měla jsem jenom dřinu a zase dřinu“. Ale aby bylo jasno, ať se každý, kdo pracuje v zemědělství a má nějaký majetek, rozhodne, jak s ním naloží. S jedinou výjimkou – prodej české půdy do zahraničí. To by skutečně mělo být znemožněno, protože půda, území, je přece základ státu a teprve na druhém místě je organizační územní členění a určitá řevnivost z něho plynoucí – Čechy, Morava, Slezsko. Rozhodující pro stát je jeho území vymezené hranicemi, samozřejmě mimo velkých nakažlivých chorob, jako byl u lidí třeba covid a u zvířat zmíněná slintavka kulhavka a pro mne k tomu ještě česká měna, tedy koruna. Pokládám zachování koruny za velkou zásluhu tehdejšího premiéra Václava Klause.
Přivést zemědělství opět k soběstačnosti...
Závěrem svého okénka, které jsem dnes ladil trošku z nadhledu a kontextu dění ve světě, které rozpohyboval vloni zvolený americký prezident Donald Trump, bych rád nezemědělskou veřejnost upozornil, že po létech útlumu máme novou šanci české zemědělství restartovat, tedy přivést opět k soběstačnosti. K tomu potřebujeme příznivé politické ovzduší, které mohou přirozeně nastavit noví politici. Schopní zemědělci, všech forem podnikání, tak ti tu ještě jsou. Leč času už není nazbyt.
Jan Veleba
exprezident Agrární komory ČR a člen Klubu 2019
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Domníváte se, že si máme udržet českou korunu?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Veleba
Jaroslav z Bystřice
